Teorie literatury

Možná už jste došli do fáze, kdy po vás ve škole chtějí rozebrat dílo trochu více do hloubky. Právě rozborem literatury se budeme zabývat v této kategorii.

Podíváme se na funkce literatury, základní pojmy, ale především na jazyk literárního díla. Uvidíte, že když budete umět rozebrat literární dílo více teoreticky, mnohem více si ho užijete…

  • Poznávací funkce (čtenář díky literatuře poznává svět, minulost, charaktery lidí apod. / autor na druhé straně reprodukuje své myšlenky a zkušenosti).
  • Vyjadřovací funkce (čtenář si čtením obohacuje slovní zásobu, učí se využívat větné konstrukce, …).
  • Hodnotící funkce (literatura vytváří hodnotový systém člověka).

Struktura literárního díla

U díla můžeme sledovat jeho: formu (jakým způsobem je napsáno a uspořádáno) a obsah (myšlenky / skutečnosti / představy autora), přičemž obsah vždy ovlivňuje formu a naopak. U struktury literárního díla řešíme umělecké prostředky (tematika, kompozice, jazyk, …)

Téma literárního díla

Mluvíme-li o tématu literárního díla, můžeme jím rozumět souhrn jednotlivých motivů (přírody, společnosti, subjektivních prožitků,…) a rozlišit téma můžeme dále na:

  • Celkové téma
  • Hlavní téma
  • Vedlejší téma
  • Motiv

Kompozice literárního díla

Jedná se o uspořádání tematických prvků v čase a prostoru, asi nejzákladnější rozdělení je chronologická kompozice (popisuje jevy za sebou, například od rána do večera) a retrospektivní kompozice (jevy jsou zobrazovaný zpětně, například někdo vypráví večer jaké bylo ráno).

Jazyk literárního díla

Jazyk díla má estetickou funkci a zároveň je uměleckým vyjádřením autora. Většinou na první pohled poznáte z jaké je dílo doby právě kvůli jazyku. Navíc základem lit. děl je i národní jazyk (v naší zemi čeština). U literárních děl se můžeme setkat s odbornými termíny, archaismy, historismy, neologismy, nespisovnými prostředky (dialektismy, vulgarismy, slangovými výrazy, obecnou češtinou atp.)

V literárních dílech se můžete najít i tzv. obrazná pojmenování (tropy). Častěji se s nimi setkáte u poezie, právě tropy jsou často tématem hodin literatury na základních a středních školách. Mezi základní obrazná pojmenování patří například:

NázevVýznam
Metaforapřenesení pojmenování na základě podobnosti
Personifikacelidské vlastnosti a činy se přenášejí na neživé objekty
Metonymiepřenesení pojmenování na základě věcné souvislosti
Synekdochadruh metonymie, založena na záměně části a celku
Eufemismuszjemnění výrazu
Hyperbolanadsázka, zveličení
Oxymóronspojení slov protichůdného významu, zdánlivá nelogičnost

Setkat se můžete i s tzv. básnickými figurami, což jsou zvláštní obraty větné stavby, které často zdůrazňují určitou myšlenku. Pro příklad:

NázevVýznam
Anaforaopakování slov na začátku veršů
Epiforaopakování slov na konci veršů
Epizeuxisopakování slov ve verši / větě
Epanastrofaopakování na konci a na začátku verše

Dělení literatury

Literaturu dále dělíme na prózu (souvislý text) a poezii (básně).

Poezie

Báseň má specifické členění do veršů, ty se spojují do slok, popř. strof. Verš je v podstatě jeden řádek básně, který se dále může členit na stopy (opakující se úseky v řadách veršů). Zajímavé je, že právě stopy se podílí na velmi významém jevu – tzv. metrickém impulsu, který udává jakési zvukové schéma, které nazýváme metrum.  Stopa se může rozdělovat dále na těžkou dobu (má přízvuk) a lehkou dobu (nemá přízvuk).

Nejběžnější stopy, se kterými se setkáme:

  • trochej (¯ ᐡ) – privní slabika je přízvučná, druhá nepřízvučná
  • jamb (ᐡ ¯) – první slabika je nepřízvučná , druhá přízvučná
  • daktyl (¯ ᐡ ᐡ) – první slabika je přízvučná, druhá a třetí slabika je nepřízvučná

Další například: spodej (¯ ¯), tribrachys (ᐡ ᐡ ᐡ) nebo kombinované daktylotrochej (¯ ᐡ ᐡ ¯ ᐡ)

Rým

S rýmem a jeho druhy se setkáte již na základní škole. Rým je zvuková shoda na konci veršů, nejčastěji se rozeznávají schémata:

  • Rým střídavý (ABAB)
  • Rým sdružený (AABB)
  • Rým obkročný (ABBA)
  • Rým přerývaný (ABCD)

Próza

Jedná se o psaný text nepsaný ve verších. Text využívá logiku a gramatická pravidla. Slova, která na sebe významově navazují, vkládáme do vět – odstavců – větších celků (podkapitol, kapitol , knih, …). Literaturu dělíme na lyriku (pocity autora, bez děje), epiku (má děj) a drama (má děj, který je ztvárněn na jevišti).

Literární druhy (žánry)

Literární druhyLyrikaEpikaLyricko-epickéDrama
Literární žánrypíseň, sonet, elegie (žalozpěv), óda, hymnus, villonská balada (francouzská), epigram, přísloví, cestopisromán, novela, povídka, bajka, legenda, mýtus, pověst, pohádka, kronika, eposbalada, romancekomedie, tragédie, tragikomedie, historická hra, fraška, opera, opereta, muzikál