Obrazná pojmenování: Metafora

Slovo metafora pochází z řeckého translatio a doslova znamená „přenesení“. Jedná se o jazykovou a rétorickou literární konstrukci, která spočívá v přenesení významu na základě vnější podobnosti.

Jak metaforu poznáme?

Představme si, že v daném jazyce má každý předmět své pojmenování – označujeme ho konkrétním slovem. My toto pojmenování použije u jiného předmětu – u takového, který je s daným předmětem (vizuálně, symbolicky) podobný.

Např. přední části hlavy nad obočím říkáme v češtině čelo, toto slovo můžeme metaforicky použít i pro označení části postele (čelo postele). Tyto předměty jsou si podobné, a tak můžeme pojmenování jednoho předmětu přenést na ten druhý. Mluvíme tedy o obrazném vyjádření.

Kam řadíme metaforu?

Metaforu řadíme mezi tropy, s nimiž se často setkáváme v rozmanitých podobách především v poezii, ale své místo metafora nachází i v běžné mluvě. Od metafory dále rozlišujeme metonymii.

Otcem teorie relativity je Albert Einstein.
Náš táta je hlavou rodiny.
V ranní trávě se zaleskly perly rosy.
Zub času se na našem dědečkovi dost podepsal.
Se studiem měla Lucka moře problémů.
Na nočním nebi se rozzářily diamanty.
Jeho sametový hlas nás všechny uklidnil.
Jeho pěvecké vystoupení bylo třešničkou na dortu.
Zamilovanou dvojici spaloval plamen lásky.
Ozval se v ní hlas svědomí.

Častým problémem je, že si metaforu (či metaforické přirovnání) pleteme s přirovnáním, které však prokazatelně poznáme podle spojky jako. Rozdíl dobře vidíme na následujícím příkladu.

Pavel je vítr. (metafora)
Pavel je rychlý jako vítr. (přirovnání)

Autor/ka: Bc. Renáta Malá
Zavřít

Pošli tento příspěvek svému blízkému