Rozbor uměleckých textů: Personifikace

Věci a zvířata přece nemohou mít lidské vlastnosti a jednání. Nebo ano? Jistěže ano, může za to personifikace. To ona je zavedla do říše lidí. Pomohla je „oživit“ za pomoci sloves, přívlastků a přídavných jmen, které byly předtím určené pouze pro lidi.

Co je to personifikace?

Personifikace v latinském překladu znamená zosobnění (persona = osoba). Personifikace je jedním z druhů metafory, jedná se o básnický prostředek, jehož podstatou je přenesení lidských vlastností a činností na jevy (např. přírodní), neživé věci, živočichy nebo abstraktní pojmy. Lidské vlastnosti se mohou vyskytovat i u nebeských těles (Slunce, Venuše, Mars, …). Díky přenesení těchto lidských vlastností se potom například rostliny chovají, mluví nebo cítí jako lidé.

Personifikace vs. alegorie

Personifikace úzce souvisí kromě metafory též s alegorií, kde mají zvířata lidské vlastnosti a chovají se jako lidé (např. G. Orwell, Farma zvířat). Personifikace je zasluhuje o aktualizaci textu, přesněji řečeno o její výrazovou stránku. Objevuje se především v textech uměleckých:

Příklady:

  • …o lásce šeptal tichý mech… (K. H. Mácha, Máj)
  • Bílé šatičky smutek tají, v perlách se slzy ukrývají. (K. J. Erben, Kytice)
  • Na stole světlo
    boxuje s noční můrou.
    A po dvoře chodí vítr
    jako chlap.
    (Konstantin Biebl, Věrný hlas)

S personifikací se nemusíme nutně setkávat jen v poezii. Objevuje se i v próze, potažmo v běžně mluvených konverzacích:

  • Autobus rychle zavřel dveře a utíkal před cestujícími.
  • Měsíc putuje po nebi.
  • V zimě příroda spí, na jaře se probouzí.
  • Jezera si čtou v mracích.
  • Vesuv vydechuje kousek bělavé vaty.
  • Komáři a mušky tanči v objetí.

U pojmu personifikace si však můžeme vyložit i trochu jinou definici, avšak u zosobnění stále zůstaneme. Pokud budeme mluvit například o instituci, jevu, symbolu nebo velmi výrazné osobnosti určité epochy, u které si představíme něco zlého/dobrého, taktéž lze hovořit o personifikaci.

Například nacismus je pro hodně lidí symbolem zla – představuje zlo v čisté podobě. Ačkoliv takové zosobnění vychází ze zcela subjektivních názorů, může být v širším povědomí lidí pojímáno jako obecně přijímanou personifikací.

Pro jistotu ještě jednou:
ALEGORIE = Utajený smysl, který se v díle skrývá.
PERSONIFIKACE = Přenesení lidských vlastností a chování na věci neživé, zvířata.

Přidejte komentář

Kliknutím na tlačítko PŘIDAT KOMENTÁŘ udělujete souhlas se
zpracováním osobních údajů .

Pošli tento příspěvek svému blízkému