PRAVIDLA – Druhy rýmů

Rozlišit druh rýmu je základním stavebním kamenem literární teorie. Ovšem mnohem lepší než se vzorce abab, aabb, abba a abcb naučit zpaměti, abyste jednotlivé druhy rýmu bezpečně rozpoznali,
 je naučit se tuto skupinu vzorečků i se vzorovými příklady básní.

Nezabere to více jak 10 minut a znamená to nesmírné ulehčení práce na hodinách naší mateřštiny (minimálně po dobu studia střední školy). Často se s rozpoznáváním druhů rýmů setkáme i u maturitních zkoušek.

Než přikročíme k problematice druhů rýmu, ujasněme si nejprve věc, pro kompozici (z lat. compositio = složení, skladba) básně stejně důležitou, kterou je verš. Veršem nazýváme v rámci básně jeden její řádek. Ač by se mohlo zdát, že je verš čímsi vcelku nepodstatným, je tomu právě naopak. Připomeňme si skutečnost, že veršů existuje rovněž více typů. Konkrétně jsou to typy dva – verš volný
a vázaný.

Verš volný

U verše volného postrádáme pro báseň tolik typické rýmování
(= zvuková shoda hlásky/skupiny hlásek ve slovech na konci řádku – např.: Běží liška k táboru, nese pytel zázvoru.), a proto jej užíváme převážně v literárních díle lyricko-epického, až plně epického charakteru. Jako příklad můžeme zmínit část z díla poněkud ponuřejšího českého spisovatele Viléma Závady:

Ale i v noci pracuje centrála hlavy.
Drnčí v ní telefony a svítí signály.
Tvé srdce všechno slyší a cítí.
Nepřestřihl jsi dosud drát
a v zubech nepřekousl pupeční šňůru.
A život jednou prožitý tak rychle nezhasne.

Doznívá dlouho, bolí sálá a žhne.

Když nyní víme, jaký je rozdíl mezi volným a vázaným veršem, můžeme se směle pustit do rozlišování druhů rýmu.

Verš vázaný

Jedná se o verš, který má jasné schéma. Rozlišujeme verš střídavý, sdružený, obkročný, přerývavý a absolutní.

Verš střídavý (ABAB)

Asi nejpoužívanějším je pro svou lehkost porozumění a možnost využití v písňových textech rým střídavý (schéma: abab), který můžeme vidět např. v Erbenově Polednici:

(A) Poledne v tom okamžení,
(B) táta přijde z roboty:
(A) a mně hasne u vaření
(B) pro tebe, ty
zlobo, ty!

Verš sdružený (AABB)

Zůstaneme–li u díla českého obrozeneckého autora Karla Jaromíra Erbena, můžeme si na jeho básních ukázat i rým sdružený (schéma: aabb):

(A)Okolo lesa pole lán,
(A)hoj jede, jede zase pán;
(B) na vraném bujném jede koni,
(B) vesele podkovičky zvoní,
(–) přímo k chaloupce.

Verš obkročný (ABBA)

Pro vysvětlení obkročného rýmu (schéma: abba) se podívejme na ukázku z proslulé Romance o Karlu IV. od májovce Jana Nerudy:

(A) Král Karel s Buškem z Vilhartic
(B) teď zasedli si k dubovému st
olu
(B) ti dva už pili mnohou číši sp
olu
(A) a zapěli si z plných plic.

Verš přerývaný (ABCB)

Předposledním rýmem, který zmíníme, bude rým přerývaný (schéma: abcb). Tento typ rýmu nebývá příliš častý, ale přece jen jej můžeme nalézt např. v díle Po nás ať přijde potopa, buřičského básníka Františka Gellnera:

(A) Jenž čeká, zdali víno jeho
(B) se do brázd vyschlých rozleje,
(C) na snivých květech v jiných
světech
(B) zda zavěsí své krůpěje.

Perličkou na závěr je rým absolutní, kde se na konci dvou po sobě jdoucích veršů setkáváme se stejným slovem. Pro svou přílišnou přímost, která je často na úkor obsahu a celého estetického účinku básně, nebývá příliš často užíván.
 Můžeme se s ním však setkat např. v díle známého českého génia Járy Cimrmana,
 který užil absolutního rýmu v tzv. akustické konstantě:

Naše staré hodiny
bijí čtyři hodiny.

Autor/ka: Eliška Sacherová
Pošli tento příspěvek svému blízkému