Tato sekce obsahuje užitečné články o méně známých češtinářských tématech - například jak se píše přímá řeč, jak je vhodné citovat, psaní vsuvek apod. Pokud nenajdete danou tematiku zpracovanou v klasických pravidlech, jistě bude zde.
V jistém věku se všichni naučíme, že svět není černobílý. Člověk nemůže být pouze zlý, stejně jako nemůže být celou svou bytostí hodný. Úsměv není pouze znakem laskavosti a slzy nemusí nutně znamenat smutek. A stejně tak neplatí, že pokud umíme přírodní vědy, můžeme zavrhnout ty humanitní – nebo naopak.
Nevíte si rady, za jakých podmínek používat římské číslice a jak je psát? Pravopisně vám to usnadní. V tomto článku se totiž dozvíte, jak se číslice píší, zda jejich použití podléhá nějakým pravidlům a ukážeme si i konkrétní příklady ve větách. Nakonec uvidíte, že to je hračka.
V tomto článku se podíváme na kloub nejmenší jednotce, která se dá vymezit rozkladem zvukové roviny. Tou jednotkou je hláska, zjednodušeně řečeno člověkem vyprodukovaný zvuk.
Rozlišit druh rýmu je základním stavebním kamenem literární teorie. Ovšem mnohem lepší než se vzorce abab, aabb, abba a abcb naučit zpaměti, abyste jednotlivé druhy rýmu bezpečně rozpoznali, je naučit se tuto skupinu vzorečků i se vzorovými příklady básní.
U nás i ve světě existuje stovky iniciálových zkratek, které jsou tvořené z počátečních písmen názvů s více slovy.
Naše slovní zásoba je velmi bohatá a má mnoho členění. Z dobového hlediska, tedy z hlediska doby vzniku slov a přizpůsobování se potřebám užití, můžeme hovořit o archaismech, historismech a neologismech, případně navíc o módních slovech.
Jazyk je nástroj k myšlení a dorozumívání mezi lidmi. Udává se, že na světě je 4 000 až 5 000 jazyků (existují i jazyky, kterými mluví třeba jen 1 000 lidí). Tyto jazyky nazýváme přirozené, jelikož vznikaly po nějakou dobu v určitě skupině lidí.
