Úzus, norma a kodifikace v českém jazyce
Všichni si musíme projít nějakou životní cestou. Z embrya se postupně stane dospělý jedinec, ze sazenice jahody jednou může být nanuk od Mrože a neznámé slovo třeba přejde do spisovného jazyka.
V této sekci se naučíte vše podstatné o větných rozborech - jak s nimi začít, na co si dát pozor, čemu se věnovat při studiu. Pokud si projdete všechny zápisky týkající se tvarosloví, skladby vět a významu slova, můžete začít procvičovat své nové vědomosti. A to v sekci s cvičeními na větné rozbory.
Všichni si musíme projít nějakou životní cestou. Z embrya se postupně stane dospělý jedinec, ze sazenice jahody jednou může být nanuk od Mrože a neznámé slovo třeba přejde do spisovného jazyka.
Jak poznat, že je sloveso v rodu činném a trpném? To si hned vysvětlíme a nezůstane jen u definic. Řekneme si i to, čím se rody odlišují a co vyjadřují. Určování mluvnických kategorií už nebude strašákem testů.
Pojďme si vysvětlit, co je to základní skladební dvojice a jaké větné členy zahrnuje. Teorii proložíme praktickými ukázkami a na konci už budeme vědět, jak se tvoří pravopisná česká věta.
Příslovečné určení je další z rozvíjejících větných členů a v tomto článku se o něm pokusíme shrnout základní informace.
Přívlastek je další z rozvíjejících větných členů, se kterými se ve škole (ale i životě) setkáte. V tomto článku se pokusíme shrnout základní informace o přívlastku.
Proces určování druhů vedlejších vět se sice může někdy zdát zdlouhavým, rozhodně se ale nejedná o nic těžkého, pokud víme, co sledovat a jak se ptát. V následujícím článku se podíváme na to, jak poznáme jednu z vedlejších vět příslovečných, v tomto případě vedlejší větu příslovečnou místní.
V tomto článku se blíže podíváme na jeden z druhů vedlejších vět, které se dají především díky tomu, jak se na ně ptáme, nejsnáze poznat. Jedná se o závislou větu z podskupiny vět příslovečných, přesněji o vedlejší větu příslovečnou způsobovou.