Časté chyby

Jaké češtinářské chytáky známe? Jaké jsou nejčastější pravopisné chybky? A která slovíčka mají v sobě nějaké tajemství? V této sekci najdete jen zapeklité příklady, které i mnohým odborníkům na ČJ zamotají hlavu. Snad mezi ně nebudete patřit i vy.

Typ cvičení

Oportunista × oportunysta

Jako oportunistu označíme někoho, kdo své jednání a rozhodování podřizuje prostředí tak, aby mu z toho kynuly výhody, a to bez ohledu na nějaké vlastní správné zásady či obecně platnou morálku a hodnoty. Oportunista hledá cesty, které by mu pomohly dosáhnout lepšího postavení a využívá k tomu jakoukoli vhodnější příležitost.

Z hlediska politiky je oportunista ten, kdo nemá stanovené žádné pevnější zásady a řídí se jen okolnostmi, příležitostmi, aktuální situací a náladou, jakou má v daný moment veřejnost. To, jaké následky jeho jednání může mít, vůbec nebere v potaz.
Pravopis a etymologie
Český etymologický slovník nám ke slovu oportunista podává následující výklad.

Oportunista pochází z francouzského opportūnus (příhodný, vhodný); původně se jednalo o vítr příhodný k plavbě.

Přípona -ist(a) se píše vždy s měkkým i. Koncové (a) je typické pro vzor předseda. Tato přípona bývá spjata nejčastěji s cizími základy slov a ponejvíce se tvoří z vlastních jmen osob, týmů, spolků apod.

Správný zápis slova je tedy pouze OPORTUNISTA.
Dělení slova:
opor-tu-ni-s-ta
Příbuzná slova:
oportunistka (podstatné jméno), oportunismus (podstatné jméno), oportunistický (přídavné jméno)
Synonyma
Synonyma, kterými můžeme nahradit slovo oportunista, jsou: bezzásadový člověk, pragmatik, prospěchář, opatrník.
Skloňování
Oportunista patří mezi podstatná jména rodu mužského životného, která skloňujeme podle vzoru předseda.

Pád
Jednotné číslo
Množné číslo

1.
oportunista
oportunisté, oportunisti

2.
oportunisty
oportunistů

3.
oportunistovi
oportunistům

4.
oportunistu
oportunisty

5.
oportunisto
oportunisté, oportunisti

6.
oportunistovi
oportunistech

7.
oportunistou
oportunisty

Příkladové věty
Jeho politické výhry nesmí být dávány za příklady úspěchu, jaké bychom měli oslavovat, protože není žádným národním hrdinou, je pouhý oportunista – prospěchář!

Oportunistům nejde o blaho národa, jde jim jen o sebe.

Podívej se zpět, historie je plná příběhů o oportunistech.

Pokračovat

Zpestření × spestření × zpestřit × spestřit

Zpestření je verbální substantivum (podstatné jméno slovesné) odvozené od slovesa zpestřit. Význam zpestřit spočívá v tom, že něco učiním pestrým, ozvláštněným, rozmanitým a různorodým. Není to pak jednotvárné ani fádní.
Pravopis a etymologie
Český etymologický slovník nám ke slovu pestrý podává následující výklad.

Pestrý (taktéž pestrost, pestřec) prochází napříč jazyky: polské – pstry, ruské – pëstryj, slovinské – péster, církevněslovanské – pьstrъ. Praslovanské pьstrъ je nejspíš pokračováním indoevropského piḱro- od kořene piḱ-, jenž můžeme nalézt také ve slově psát. Dalšími příbuznými jsou litevské paĩšas (skvrna, například od sazí), starohornoněmecké fēh (pestrý, rozličný), řecké poikílos (pestrý, zdobený), avestské paēsa- (barva, podoba). Východiskem je indoevropské peik- (pestrý).

A protože pomocí předpony z(e)- můžeme od podstatných a přídavných jmen tvořit slovesa, která nesou význam „učinit nebo stát se tím, co znamená slovo základové“, píšeme zpestřit s předponou z-: pestrý → zpestřit (podobně pochybný → zpochybnit, nebo ocel → zocelit).
Dělení slova:
zpe-s-t-ře-ní (zpe-s-t-řit)
Synonyma
Synonyma, kterými můžeme nahradit slovo zpestření, jsou: ozvláštnění.
Skloňování
Zpestření patří mezi podstatná jména rodu středního, která skloňujeme podle vzoru stavení.

Pád
Jednotné číslo
Množné číslo

1.
zpestření
zpestření

2.
zpestření
zpestření

3.
zpestření
zpestřením

4.
zpestření
zpestření

5.
zpestření
zpestření

6.
zpestření
zpestřeních

7.
zpestřením
zpestřeními

Příkladové věty
Zpestřením našeho programu bylo bezpochyby dechberoucí vystoupení dvou pohledných reprezentantek ČR v pole dance.

Špenát, zelí a červená řepa budou jistě výborným zpestřením vašeho jídelníčku, pokud se snažíte zhubnout.

Pokračovat