Časté chyby

U některých slov může být zrádná hlavně délka samohlásky a snaha „vylepšit“ pravopis podle výslovnosti. Typickým případem je retrospektiva, která se někdy chybně píše jako retrospektýva.

U přejatých a odborných slov se často objevuje snaha psát „podle sluchu“ nebo podle cizího pravopisu. A právě tak vznikají tvary typu revytalizatze, které vypadají jako směs češtiny a němčiny, ale ve spisovné češtině nemají co dělat.

U slov z medicíny a vědy často vznikají zkomoleniny, protože je lidé znají hlavně z mluveného projevu a zkoušejí je napsat „podle sluchu“. Přesně tak se do textů občas dostane podoba proknósa, i když správně je prognóza. Podobné češtinářské chytáky sbírá Pravopisně i v přehledu Časté češtinářské chyby.

U odborných výrazů, hlavně z logiky, filozofie nebo matematiky, občas vznikají bizarní přepisy „podle sluchu“. Typickým případem je slovo dedukce, které se někdy chybně komolí jako deduktze.

U odborných výrazů (hlavně z medicíny, fyziky a techniky) se občas objeví snaha psát slovo „podle sluchu“ nebo podle cizího pravopisu. Přesně to je případ dvojice dilatace a dilatatze. Pokud vás podobné chytáky baví, mrkněte i do přehledu na naše češtinářské chyby, kde se podobných přešlapů sešlo opravdu hodně (doslova přes 1 000 kousků).

U odborných výrazů bývá častým problémem psaní i a y, zvlášť když slovo zní „cizokrajně“ a pisatel si není jistý, zda se má držet výslovnosti, nebo původu slova.

Některá slova z oblasti historie, politiky nebo sociologie mohou v psané podobě působit složitě, zvlášť pokud je někdo zná hlavně z mluveného projevu. Například z velmi slavného českého filmu Pelíšky (1999) či původního díla Karla Marxe a Friedricha Engelse - Komunistického manifestu (1848).