Oportunista × oportunysta

Jako oportunistu označíme někoho, kdo své jednání a rozhodování podřizuje prostředí tak, aby mu z toho kynuly výhody, a to bez ohledu na nějaké vlastní správné zásady či obecně platnou morálku a hodnoty. Oportunista hledá cesty, které by mu pomohly dosáhnout lepšího postavení a využívá k tomu jakoukoli vhodnější příležitost.

Z hlediska politiky je oportunista ten, kdo nemá stanovené žádné pevnější zásady a řídí se jen okolnostmi, příležitostmi, aktuální situací a náladou, jakou má v daný moment veřejnost. To, jaké následky jeho jednání může mít, vůbec nebere v potaz.

Pravopis a etymologie

Český etymologický slovník nám ke slovu oportunista podává následující výklad.

Oportunista pochází z francouzského opportūnus (příhodný, vhodný); původně se jednalo o vítr příhodný k plavbě.

Přípona -ist(a) se píše vždy s měkkým i. Koncové (a) je typické pro vzor předseda. Tato přípona bývá spjata nejčastěji s cizími základy slov a ponejvíce se tvoří z vlastních jmen osob, týmů, spolků apod.

Správný zápis slova je tedy pouze OPORTUNISTA.

Dělení slova:

opor-tu-ni-s-ta

Příbuzná slova:

oportunistka (podstatné jméno), oportunismus (podstatné jméno), oportunistický (přídavné jméno)

Synonyma

Synonyma, kterými můžeme nahradit slovo oportunista, jsou: bezzásadový člověk, pragmatik, prospěchář, opatrník.

Skloňování

Oportunista patří mezi podstatná jména rodu mužského životného, která skloňujeme podle vzoru předseda.

Příkladové věty

Jeho politické výhry nesmí být dávány za příklady úspěchu, jaké bychom měli oslavovat, protože není žádným národním hrdinou, je pouhý oportunista – prospěchář!

Oportunistům nejde o blaho národa, jde jim jen o sebe.

Podívej se zpět, historie je plná příběhů o oportunistech.