Slovo související se životním prostředím se používá velmi často, a právě proto se v něm snadno přehlédne jedno důležité písmeno. Vedle chybné podoby envyromentální se objevuje také tvar enviromentální, kterému jedno písmeno n chybí. Správně píšeme pouze environmentální.
Slova zakončená na -ismus a -izmus mohou při psaní mást. Výslovnost obvykle zní [izmus], ale v pravopisu se někdy připouštějí dvě varianty. To platí i pro slovo feudalismus. Pokud však zvolíte podobu s písmenem z, správně je feudalizmus, nikdy feudalysmus.
Psaní předpon s- a z- dokáže potrápit i zkušené pisatele. V některých slovech se totiž písmeno z před neznělou souhláskou ve výslovnosti mění na s. Právě proto může slovo zpustlík znít jako „spustlík“.
U přejatých slov může být psaní i/y zrádné. Výslovnost nám často nepomůže, protože rozdíl mezi i a y neslyšíme. To platí i pro dvojici rezistence a rezystence. Správná je pouze první varianta.
Jak je to správně? U ekonomických a účetních pojmů se často chybuje v i/y, protože ve výslovnosti rozdíl nepoznáme. Přesně tak vzniká i varianta lykvidnost, která může vypadat nenápadně, ale ve spisovné češtině je nesprávná.
U některých slov nás může zradit hlavně i a y, protože ve výslovnosti rozdíl nepoznáme. Přesně to je případ dvojice hromobití a hromobytí. V textech se objevují obě varianty, ale spisovná čeština uznává jen jednu.
U cizích slov se často stává, že si pisatel „pomůže“ tvarem, který zná z jiných výrazů, a vytvoří tím novou, ale chybnou podobu. Přesně to je případ dvojice diskrepance a dyskrepance.
