PRAVIDLA – Slovní druhy

Slovní druhy se dělí na slova ohebná (skloňují se, nebo se časují) a slova neohebná (neskloňují se). Slova v závorkách jsou názvy jednotlivých slovních druhů v latině. Slovní druhy jsou základem tvarosloví a je potřeba je znát; v mnoha případech je jejich znalost důležitá i v pravopisných cvičeních atp.

Slovní druhy a jejich význam

Slova ohebná Skloňují se 1. Podstatná jména (substantiva) – názvy osob, zvířat, věcí, vlastností a dějů (např. Karel, myš, šampón, běh).
2. Přídavná jména (adjektiva) – vlastnosti osob, zvířat, věcí a jevů u podstatných jmen (např. cizí, rychlé, krásný, Karlův, babiččin).
3. Zájmena (pronomina) – zastupují podstatná nebo přídavná jména nebo na ně odkazují (např. my, oni, někdo, nic, žádný, jeho, ten).
4. Číslovky (numeralia) – značí počet nebo pořadí, popř. Jiné číselné významy (např. dva, několik, pětinásobný, patery, desátý).
Časují se 5. Slovesa (verba)  – vyjadřují děj: činnosti (hrát, volat, křičet), stav (ležet, stát), změnu stavu (zčervenat, zestárnout).
Slova neohebná (neskloňují se ani se nečasují) 6. Příslovce (adverbia) – pojmenovávají okolnosti dějů – místo (tam), čas (navečer), způsob (rychle), míru (hodně), příčinu (proto) nebo určují vlastnosti, které vyjadřuje přídavné jméno (tmavě modrý, velmi malý).
7. Předložky (prepozice) – vyjadřují bližší okolnosti, ale pouze ve spojení s pádem – místo (šla do kina), čas (přijedu k večeru), způsobu (výzvu přijal s úsměvem), míry (vyrostla do krásy), příčiny (byl zodpovědný za účast ostatních).
8. Spojky (konjunkce) – spojují slova nebo věty (např. a, i, ale, nebo, když).
9. Částice (partikule) – uvozují věty (kéž, ať), zdůrazňují slova ve větě (dokonce, fakt) nebo upřesňují postoj mluvčího ( už už přestane pršet. Jen se neboj.).
10. Citoslovce (interjekce) – vyjadřují city, nálady a napodobují zvuky (např. Haf, vrrr, ach, hmm, cink).

2 komentářů ke článku PRAVIDLA – Slovní druhy”

Pošli tento příspěvek svému blízkému