PRAVIDLA – Spojky

Spojky (latinsky konjukce) patří mezi neohebné slovní druhy. Spojují jednotlivé větné členy a věty. Spojky se dělí na souřadící (převážně spojují souřadné větné členy nebo souřadné věty) a podřadící ořipojují větu vedlejší k větě hlavní). Je důležité znát, že spojky nejsou větnými členy.

Co jsou spojky?

Spojky (latinsky konjunkce) jsou v pořadí osmým slovním druhem. Spojky jsou slova, která spojují věty v souvětí nebo připojují větné členy a zároveň vyjadřují významové poměry. Můžeme tedy říci, že slouží ke spojování vět i větných členů.

Spojky = neohebný slovní druh

Spojky jsou řazeny mezi tzv. neohebné slovní druhy, to znamená, že se nedají skloňovat ani časovat (nemění svůj tvar). Dále spojky označujeme jako neplnovýznamový slovní druh = samotné spojky význam nenesou, jsou pouze součástí jiných slovních druhů. Proto ani nejsou součástí větného rozboru, a pokud na ně narazíme, jako větný člen je neoznačujeme a do rozboru nezačleňujeme.

Spojky souřadící a podřadící

Stejně jako u jiných slovních druhů, se kterými jsme se již seznámili, i v rámci spojek můžeme rozlišit několik druhů. Spojky můžeme dále rozdělit do dvou větších skupin, a to na: spojky souřadicí a spojky podřadicí, podle toho jaká slova přesně spojuje a jakou funkci plní.

Spojky souřadící

Tyto spojky spojují souřadně spojené věty nebo větné členy, tj. ty, které mají stejnou platnost (ani jeden ze členů není podřazený tomu druhému, oba mají stejnou gramatickou platnost, jsou si rovny, jsou na stejné úrovni).

Dále můžeme spojky souřadicí rozdělit do kategorií podle toho, jaký vztah přesně spojka vyjadřuje, jaký vztah uvádí apod.:

Spojky souřadicí

slučovací – a, i, ani, jednak – jednak, hned – hned, jak – tak
stupňovací – i, ba, ba i, dokonce, nejen – ale i, nejen – nýbrž i<
odporovací ale, avšak, však, sice – ale
vylučovací nebo, anebo, buď – nebo
vysvětlovací vždyť, neboť, totiž

Spojky podřadící

Vyjadřují vztah, závislost (jedna věta je významově závislá na větě druhé, jedna věta je významově nadřazená nad druhou).

I zde můžeme vyčlenit několik podskupin, podle toho jaké vztahy jsou konkrétně vyjadřovány. Toto učivo pro nás bude podstatné především v učivu o větné skladbě, tam se mu budeme i věnovat podrobněji. Spojky podřadicí mohou vyjadřovat následující vztahy:

Spojky podřadicí

příčinný protože, že, poněvadž, jelikož
účelový aby
účinkový tak-že, až, takže
podmínkový jestliže, -li, kdyby, když
přípustkový ač, ačkoliv, třeba, třebaže, přestože, i když
časový když, jakmile, zatímco, až, sotva
způsobový tím-že, jako by, jako kdyby, tak-že
prostředkový tím, že
výjimkový leda (že)

Pravopis spojek

Před spojkami zpravidla píšeme čárku

Měl ji rád, ale nemohli být spolu.
Myslel jsem, že se uvidíme zítra.
Přeju si, aby nám vyšlo hezké počasí.

Spojky a, i, ani, nebo ve významu slučovacím

Jedná se o výjimku a v těchto případech čárku nepíšeme.

Přijede Petr i Pavel.
Chodím na kroužek keramiky a někdy se scházím s přáteli v cukrárně.

Spojky a, i, ale nebo ve spojení se spojkou podřadící

Pokud se spojka podřadící vyskytuje se v jiném než slučovacím poměru, tak čárku píšeme.

Na test jsem se naučil, a dokonce jsem dostal i jedničku.
Řekl něco nevhodného, a tím jejich přátelství navždy ukončil.
Pořád jsem to zkoušela, a nakonec se to opravdu povedlo.

Pošli tento příspěvek svému blízkému