PRAVIDLA – Příslovce

 

Příslovce (latinsky adverbia) je neohebné slovní druh. Vyjadřuje bližší okolností dějů – místo (doma, zde, tady), čas (potom, zítra, brzy), způsob (lépe, pečlivě, špatně) a příčinu (proto). Dále označuje stupeň a míru (dost peněz, velmi krásný).

Osnova:

  1. Co jsou prislovce?
  2. Příslovce = neohebný slovní druh
  3. Druhy příslovcí
  4. Stupňování příslovcí
  5. Příslovečné spřežky

Co jsou příslovce?

Příslovce (latinsky adverbia) jsou v pořadí šestý slovní druh.  Na příslovcích není nic složitého ani náročného, a proto není třeba se jich vůbec bát. Příslovce vždy vyjadřují okolnosti nějakého děje nebo vlastností, např.:

  • okolnosti časové (přišel pozdě, odešli včera),
  • okolnosti místní (odešel do práce, budeme doma),
  • bližší určení způsobu (mám tě velmi rád, šli jsme pěšky).

Základem příslovcí jsou nejčastěji přídavná jména (příslovce jsou odvozena od přídavných jmen)

např. dobrý – dobře, lehký – lehce, měkký – měkce apod.

Co se týče větných členů, příslovce ve větě nejčastěji plní funkci příslovečného určení:  Petr rychle vyskočil nebo přívlastku neshodného cesta ze školy. Zde vidíme, že příslovce jsou tzv. plnovýznamovým slovním druhem,  tzn., že při větném rozboru musíme příslovce určit jako větný člen (ostatní slovní druhy většinou větnými členy nejsou).

Příslovce = neohebný slovní druh

Příslovce jsou označována jako tzv. neohebný slovní druh (společně s předložkami, spojkami, částicemi a citoslovci)- to znamená, že nemění svůj tvar (mají stejný tvar v různých větách, spojeních apod.). Zároveň u nich neurčujeme mluvnické kategorie (významy), tak jako jsme je určovali u ohebných slovních druhů (rod, číslo, pád, vzor nebo osobu, číslo, čas, způsob, rod vid apod.).

např. byl jsem doma, byli jsme doma, jsem doma, buď doma, sejdeme se doma apod.

 

Příklady příslovcí ve větě:

Martin chce žít zdravě.
Často se zapovídám.
Až dojedeš na křižovatku, zahni doleva.
Včera sněžilo.
Dlouze se zamyslel.
Cyklista zahnul doleva.

Druhy příslovcí

I v rámci příslovcí rozlišujeme několik různých druhů, podle toho, jaké okolnosti chceme vyjádřit. Ve školní praxi je běžné, že pokud dané slovo určíme jako příslovce, navíc určujeme jeho druh. Tato znalost se nám navíc hodí i při učivu o větných členech, konkrétně o příslovečném určení. Rozlišujeme tyto druhy příslovcí:

Druh příslovce Ptáme se otázkami Příklady
Místa kde? odkud? kudy? kam? doma, nahoru, dolu, kam, tudy, kam
Času kdy? odkdy? dokdy? večer, ráno, včera, vloni, stále, občas
Způsobu jak? vesele, hezky, pomalu, pešky, takto
Míry jakou měrou? velmi, moc, málo, kolik, zcela, úplně
Příčiny proč? navzdory, proto, úmyslně

 

Stupňování příslovcí

Příslovce můžeme stupňovat stejně jako přídavná jména. Díky stupňování můžeme vyjádřit míru vlastnosti či dané okolnosti apod. Tvoříme tradičně tři stupně:

1. stupeň – základní tvar, který najdeme například ve slovníku apod.

vesele, krátce, zdravě, vysoko, daleko

2. stupeň – tvoříme přidáním přípony –eji/-ěji/-e

veseleji, kratčeji, zdravěji, výše, dále

3. stupeň – tvoříme přidáním předpony nej- ke 2. stupni

nejveseleji, nejzdravěji, nejvýše, nejdále

Příklady stupňování

dobře – lépe – nejlépe
často – častěji – nejčastěji
pomalu – pomaleji – nejpomaleji
zdravě – zdravěji – nejzdravěji

 

Příslovečné spřežky

Příslovečné spřežky jsou slova, která vznikla procesem tzv. spřahování, spojení více slov,  která se často vyskytovala vedle sebe, v jedno slovo. Součástí spřežky je vždy předložka a další slovní druh, v případě příslovečně spřežky se tedy jedná o spojení předložky s příslovcem (dále známe spřežky s podstatnými jmény, zájmeny a číslovkami). Vždy platí, že spřežky píšeme dohromady jako jedno slovo. O příslovečných spřežkách jsem napsali i samostatný článek.

Např.: najindy, odnaproti, zrána, dodnes, naplno, shora, zdáli, zleva, navždy apod.

Pošli tento příspěvek svému blízkému