Časté chyby

Většina lidí nerozlišuje psaní dlouhého nebo krátkého „i“ v koncovkách přídavných jmen. Se špatným tvarem těchto slov se setkáváme téměř denně. Řekněme si tedy něco o tom, kdy psát dlouhé a kdy krátké „i“.

Při výuce českého jazyka poměrně častý výraz, který označuje slovo opačného významu (tzv. opozitum). Pro příklad: malý × velký, krátký × dlouhý, pravda × lež atp. V jazyce antonyma vznikají přirozeně jako vyjádření významového protikladu. Najdou se ovšem i slova, která antonymní protějšek nemají (např. dvacet, aú). Na základní škole se mimo antonymum často setkáte i s výrazem synonymum a homonymum.

Slovo, jehož význam každý jistě zná — jedná se o úvěr zajištěný zastávním právem k nemovitosti. Často je slovo hypotéka (popř. hypoteční úvěr) spojováno s bankou, která žadateli půjčí peníze za účelem nákupu nemovitosti (tzv. účelová hypotéka). Ten poté bance splácí tento úvěr pravidlenými měsíčními splátkami po dobu předem dohodnutou.

Tentokrát se podíváme na zoubek jednomu méně známému výrazu. Ten se vyskytuje převážně v divadelním, filmovém, hudebním nebo literárním prostředí.

Kdo by neznal oblíbenou italskou pochoutku kruhovitého tvaru ze světlého chlebového těsta? Je jí několik druhů a fantazii se při její přípravě rozhodně meze nekladou.

Při hodinách dějepisu se s tímto výrazem můžeme setkat velmi často.

Když jsme byli malí, všichni jsme je měli rádi. Jak je ale správně napsat? Je v tom nějaká komplikace? Odpověď zní: není. Prakticky se v tom totiž nedá udělat chyba.