Psaní předpon s-/z- se řídí ustálenými zákonitostmi. Existují pravidla pro psaní předpony s-, např.: směřování dohromady (sblížit se, shromáždit…), směřování shora dolů nebo z povrchu pryč (smazat, sklonit…), zmenšení objemu nebo zánik (shnít, shořet…).
Touto dvojicí otevíráme problematiku pravopisu příslovcí, která může činit značné potíže. Přesto existuje jedna velice jednoduchá pomůcka, jež nám může s touto oblastí pravopisu pomoci už navždy.
V první řadě je určitě vhodné udělat si pořádek v podstatných jménech tip × typ, která se často uživatelům jazyka pletou a dochází k jejich záměně. Pokud již máme v tomto jasno, můžeme se pustit do zdůvodnění pravopisu inkriminovaných sloves.
Vyjmenovaná a příbuzná slova mohou často potrápit i zkušenějšího uživatele češtiny. V řadě vyjmenovaných slov po písmenu B se vyskytuje sloveso být, které bývá často kamenem úrazu.
U této dvojice nás může pravděpodobně mást aspekt výslovnosti a pravopisu. Jedná se o předložku, která se nejčastěji pojí se 4. pádem jména (podstatného jména, zájmena, přídavného jména apod.), např.: přes louku, ruku, hlavu, zelenou židli, tebe apod.
Následující příslovce používáme ve významech: stále, neustále, ustavičně atp. Výraz „porát“ český jazyk nezná a rozhodně jej tedy neuznává jako přijatelnou spisovnou variantu.
Zde se opět dostáváme k problematice chybné záměny za příslovečnou spřežku.
