Časté chyby

Pod slovem oddech si představme příjemný odpočinek, přestávku, zkrátka nějaký druh klidu. Víte, jak se toto správně píše? V tomto krátkém článku se na něj zaměřime...

Může se zdát, že tyto dva pojmy jsou jedno a to samé, a není třeba při psaní přemýšlet, který si zvolit. Ano, to je pravda, pravopisně správně jsou oba tyto pojmy. Je však mezi nimi drobný významový rozdíl.

Námi nabízená příslovce jsou cizího původu, a proto nás mohou mást ve svém pravopise. Tento poměrně hojně využívaný výraz je možné nahradit následujícími synonymy: případně, popřípadě apod.

Čeština má pro psaní ú/ů poměrně jasná a jednoduchá pravidla, která se dají aplikovat plošně na většinu případů. Na začátku slova píšeme „ú“ (úkol, úspory, úbytek), uprostřed slova zpravidla napíšeme „ů“ (působit, půda, schůzka).

Následující slovo bezpochyby pochází z angličtiny. Jedná se o spojení dvou anglických slov, která kopírují význam (foot- noha, ball-míč).

Psaní předpon s-/z- se řídí ustálenými zákonitostmi. Existují pravidla pro psaní předpony z-, např.: tvoření sloves dokonavých ze sloves nedokonavých (zmoknout, zrušit…), tvoření sloves ve významu „stát se nějakým“ od podstatných a přídavných jmen (ztotožnit, zpochybnit…).

Problematika velkých písmen se opakovaně dostává na přední příčky v žebříčkách chybovosti v českém pravopise. Obecně je možné definovat několik zásad, které nám mohou pomoci při rozhodovaní o psaní velkého nebo malého počátečního písmene.