Pravopis slova výročí je jednoznačný a velice snadno zdůvodnitelný. Základem tohoto podstatného jména je slovo rok. Psaní „y“ je pak dáno tím, že před podstatné jméno je vložena předpona vy-/vý-, která je součástí vyjmenovaných slov po písmenu „v“.
U psaní tohoto slova se nesmíme nechat zmást, český pravopis uznává jako spisovnou pouze podobu vitrína. Při zdůvodnění pravopisu nám mohou pomoci hned dvě skutečnosti.
V tomto případě jsou pravopisně správné obě nabízené varianty, lze tedy napsat museum i muzeum, rozdíl je ale v užití slov.
Podstatné jméno, které používáme pro označení vedlejšího příběhu, vloženého děje či mezihry, nás může mást dvou výslovností a podobou v cizích jazycích.
Ani jeden z těchto výrazů není pravopisně nesprávný, existuje varianta jejichž i jejíž, je ovšem nutné se je naučit správně používat.
Jediným pravopisně správným tvarem je staromládenectví, psáno dohromady a s malým počátečním písmenem. Nejedná se o žádné oficiální pojmenování ani název, není tedy žádný důvod, proč psát velké počáteční písmeno.
Z této nabízené dvojice je pravopisně správná pouze jedna, a to půlnoc, psáno dohromady jako jedno slovo.
