Umělý × umnělý

Pravopis tohoto přídavného slova nelze jednoznačně zdůvodnit, je tedy lepší si zapamatovat, že výraz lze psát pouze takto: umělý.

Slovo nepatří mezi ta, která je nutná se učit nazpaměť, protože vyžadují psaní –mně- uprostřed slova (jako např. zapomněl, připomněl, pomněnka apod.).

Zde se můžeme řídit slovy příbuznými nebo podobnými; v základu je patrný výraz um- i slova umět, umění píšeme pouze s „e“, stejně tak slova se základem uměl- umělý, umělecký, umělec apod.

Přídavné jméno umělý pak označuje něco, co vzniklo zásahem člověka, ne přírodním zásahem (umělá hmota, umělé květiny) nebo něco vytvořené umělci (umělá píseň, umělá epika).

Příklady:

Nelíbí se mi, když si lidé zdobí domovy umělými květinami.

Současné hračky jsou často vyráběny z umělé hmoty.

Doktoři dědečkovi operovali umělý kloubní implantát.

Děj umělé pohádky (též pohádky autorské, moderní) si vymyslel sám autor a nepochází tedy z ústní lidové slovesnosti.