Kotilion × kotylion
Jediná pravopisně správná a přijatelná podoba z této dvoje je kotilion psáno s „i“.
Jediná pravopisně správná a přijatelná podoba z této dvoje je kotilion psáno s „i“.
Český pravopis uznává pouze podobu zvesela (psáno dohromady). Jedná se o příslovečnou spřežku (spojení dvou slovních druhů v jedno slovo), kterých je český jazyk plný, např. poprvé, vcelku, navečer apod.
Jedinou pravopisně správnou variantou slova je húlava s „ú“. Jedná se o podstatné jméno označující nárazový prudký vítr/vichr, který zpravidla trvá několik minut či dešťovou přeháňku.
V tomto případě můžeme jako pravopisně správnou označit variantu burkiny s „y“ na konci slova.
Už na první pohled je zřejmé, že slova nejsou stejná a nelze je zaměnit. Můžeme napsat nazývat i zívat, ale každé slovo použijeme v jiném kontextu, protože nese jiný význam.
Tento pravopisný jev patří mezi krásné, ale zároveň zákeřné výjimky českého jazyka. Velmi často ho využívají učitelé českého jazyka do diktátů či pravopisných cvičení.
Jedná se o velmi častý chyták v diktátech a pravopisných cvičeních. Způsobené chyby u těchto dvou významově odlišných slov se však dají velmi rychle vypilovat. Pravidla českého pravopisu uvádí obě podoby slova: výt i vít jako pravopisně správné, každá se ale používá v jiném významu.