Dikce × dykce

Přestože slova dikce a dykce znějí téměř totožně, pravopisně správný je pouze jeden tvar. V tomto článku si vysvětlíme, který z nich je správný, co přesně znamená a kde se s ním můžeme nejčastěji setkat.

Správný tvar a etymologie

Ve spisovné češtině se používá pouze podoba dikce – s měkkým i po písmenu d. Slovo pochází z latiny (dictio) a používá se především v odborném nebo uměleckém kontextu, například při popisu stylu řeči, výslovnosti nebo způsobu vyjadřování.

Chybná podoba dykce je častou pravopisnou chybou, která vzniká především záměnou za jiná slova s tvrdým y (např. dynamika, dyslexie), ale s výrazem dikce nijak nesouvisí.

Co znamená slovo dikce

Slovo dikce označuje:

Význam	Vysvětlení
Výslovnost	Způsob, jakým mluvčí artikuluje slova a hlásky.
Styl vyjadřování	Jazykový projev řečníka nebo autora (např. literární dikce).
Přednes	Rétorická stránka projevu – jak zní řeč z hlediska rytmu, důrazu, intonace.

Setkat se s tímto slovem můžete zejména v oblasti herectví, dabingu, rozhlasové a televizní mluvy, ale i při hodnocení psaného textu.

Proč je dykce špatně?

Slovo dykce neodpovídá pravidlům českého pravopisu ani žádnému oficiálnímu tvaru v českém jazyce. Není uvedeno ve Slovníku spisovného jazyka českého ani v Internetové jazykové příručce.

Pokud narazíte na tvar dykce, jde pravděpodobně o překlep nebo chybu vzniklou z neznalosti.

Jak si zapamatovat správný tvar?

Můžete si pomoci jednoduchou mnemotechnickou pomůckou:

• Dikce souvisí se slovy – a slovo začíná na měkké s, stejně jako i v dikce.

Příklady:

Herec měl výbornou dikci, každé slovo mu bylo perfektně rozumět.

Při dabingu je správná dikce klíčová pro celkový dojem.

Lektor jí doporučil zlepšit dikci, aby působila přesvědčivěji.

V rozhlase musí mít moderátor nejen příjemný hlas, ale i čistou dikci.

Literární dikce tohoto autora je velmi květnatá a obrazná.

Hlavní kritika směřovala na její nezřetelnou dikci.

V přednesu básně hrála dikce zásadní roli.