Časté chyby

Při psaní n – nn si vždy musíme pomoci skladbou slova samotného, stejné je to i v tomto případě. Námi nabízené přídavné jméno je složeno ze dvou částí, a to z přídavného jména každý a přídavného jména denní.

Toto slovo se velice často používáno jako chyták do nejrůznějších pravopisných cvičení, a to především kvůli záludnosti ve psaní shodě přísudku s podmětem. Námi nabízená podstatná jména sice vypadají podobně, ale liší se v zásadní skutečnosti — v životnosti.

V případě slov cizího původu je vhodné si ověřit nejnovější podobu, která je stanovena jako platná a pravopisně správná.

Námi nabízená dvojice se vás snaží zmást. Zde musíme rozlišit dva různé významy slov. Použít můžeme obě varianty, ovšem každou v jiném případě. Platí zde poučky, které uplatňujeme běžně pro psaní předpon s-/z-.

Slova se souhláskovou skupinou –mně- / -mě- nás mohou pěkně potrápit a patří mezi problematické.

U této dvojice se budeme při psaní rozhodovat podle významů a základů slov. Napsat totiž můžeme obě varianty, každou ale použijeme v jiném případě.

Tato dvojice nás může velice snadno zmást, proto si společně správný pravopis objasníme. Rozhodující zde bude kategorie životnosti u podstatných jmen. Ukazatel totiž může vystupovat jako životné a neživotné podstatné jméno, rozdíl je patrný především v množném čísle.