Časté chyby

Ve vyjmenovaných slovech ho nenajdeme, přesto je v psaném projevu jediná a správná možnost s tvrdým y, tedy klystýr.

Mezi vyjmenovaná slova se v minulosti syrup dostal nejspíš nedopatřením, protože byl mylně spojován s dnes již zastaralým slovem syrý (sychravý, vlhký). Po té, co byl uznán arabský původ tohoto slova, které se do Evropy dostalo přes latinské sirupus a které u nás zcela zdomácnělo, byl v roce 1957 syrup z vyjmenovaných slov odstraněn. Dnešní norma tak uznává pouze variantu s měkkým i, tedy sirup.

Každý z nás dokáže s jistotou vyjmenovat řadu slov, která jsou součástí některého z mnoha krajových dialektů. Možná je i sami používáte a bavíte se tím, že vám přátelé z jiného koutu republiky tak úplně nerozumí. Nicméně v oficiálním projevu musíme na rodné nářečí a hovorová slova zapomenout. Pokud pocházíte z Moravy, nejspíš vás kapuca nijak zvlášť nepohorší, ale zapamatujme si, že spisovný je pouze výraz kapuce.

Také v češtině platí pro řadu slov odlišná výslovnost oproti pravopisu. V tomto případě je správná výslovnost s dlouhým í, v písemném projevu je ale přípustná pouze varianta minus. Stejně tak píšeme i odvozené přídavné jméno minusový.

Podle významu se může jednat o jeden ze dvou slovních druhů:
Minus jako příslovce, tedy slovo neohebné (neskloňujeme)
Matematický či fyzikální výraz označující odčítání nebo zápornou hodnotu.
Při teplotě minus 10 stupňů lyžovat nebudeme.
Rozdíl v ceně byl minus 30 korun.
Ve spojení plus minus označujícím přibližnou hodnotu
Vydělá si plus minus dvacet tisíc korun měsíčně.
Tenkrát mi bylo plus minus stejně jako dnes tobě.
Minus jako podstatné jméno rodu mužského neživotného
Minus jako podstatné jméno r. muž. než. znamená vadu nebo nedostatek, skloňování podle vzoru hrad.
Arogantní chování je jeho velkým minusem.
Když sečteme všechny plusy a minusy, vychází to jako výhodná koupě.

K odhalení pravopisu tohoto slova nám úplně postačí porozumět jeho významu. Jedná se o sportovní náčiní určené k posilování a rehabilitaci svalstva.

Pravopis plodu tropického stromu ledvinovníku západního může být pro někoho opravdu oříškem. Zatímco v oficiální jazykové příručce najdeme jako správný pouze tvar s čárkou, tedy kešú, jiné zdroje jsou tolerantnější a za přijatelnou považují i zkrácenou verzi.

Psaní velkých písmen je jedno z nejsložitějších témat české gramatiky. V tomto případě však není důvod k váhání, budeme se řídit podle jednoduchého pravidla.