Jedinou přípustnou variantou dle zásad českého pravopisu je tóra. Výraz je nejen pravopisně ale i významově spjat s hebrejským prostředím. Slovo je odvozeno od hebrejského tōrāh (předpis, zákon, učení), kde je již znatelná délka nad samohláskou „o“.
Český pravopis připouští pouze podobu slova tóga. Jedná se označení dlouhého řaseného šatu, který tvořil oděv mužů na území starověkého Říma. Výraz pochází z latinského toga (pokrývka či to, co kryje).
Český pravopis jako jediný přijatelný označuje tvar vysmýčit. Slovo již v současném jazyce není příliš užíváno, a tak nám může jeho psaní činit potíže. Pravopis si můžeme ale velmi snadno zdůvodnit.
Pravopis tohoto slova je jednoznačný, lze napsat pouze jazýček s „y“. Jazýček je zdrobnělý tvar od podstatného jména jazyk. Jazyk je součástí vyjmenovaných slov po písmenu „z“, proto jej píšeme s „y“ stejně jako slova příbuzná či odvozená.
Z této dvojice je pravopisně přijatelná pouze jedna varianta, a to uzemnění. Pravopis tohoto slova může být poměrně problematický. Při zdůvodňování je možné si pomoci slovesem, ze kterého je výraz odvozen, a to uzemnit.
Český pravopis připouští pouze jednu podobu, a to zprostit se „z“. Při zdůvodnění pravopisu se řídíme běžnými poučkami o psaní předpon s-/z-.
Pokud chceme psát správně česky, musíme z této dvojice zvolit výraz scelit s „s“. Slovo se řídí běžnými pravidly pro psaní předpon s-/z-.
