Podstatná jména nás dokážou leckdy pěkně potrápit, zejména potom taková slova, která nepotřebujeme denně aktivně užívat v pravopisném projevu. Takovým případem může být i babyka, která právě do vyjmenovaných slov patří, píšeme ji tedy vždy s tvrdým y.
Ještě do roku 1993 platilo pravidlo, které udávalo, že přejatá slova s koncovkou –on mají vždy dlouhou samohlásku. V takových slovech jako: balkón, citrón, bujón, stadión, šampión atd. byly jediné pravopisně správné varianty. Po nové kodifikace, právě v roce 1993, došlo k zásadní změně zápisu těchto slov; nyní je můžeme psát jak s dlouhou samohláskou, tak i krátkou. Nemění to nijak jejich význam.
Český etymologický slovník nám říká, že slovo fúrie expresivně označuje zuřivou ženu. V římské mytologii byly Furie bohyně pomsty, lítice. V překladu znamená furia zběsilost, zuřivost od furere, což znamená zuřit nebo běsnit.
Z hlediska pravopisu je třeba připomenout, že je správná pouze krátká varianta – vytyčení. V mluvené praxi je běžné toto slovo používat v dlouhé variantě, to je však špatně. Je to dána z hlediska etymologie, původně totiž znamenalo toto slovo „vyznačit (tyčemi) v terénu“ nějakou trasu nebo plochu. Dnes používáme toto slovo i ve významu určit, zvolit (si) směřování, rozhodnout, co a jak bude; stanovit, vytknout. Jedná se o tzv. verbální substantivum,
Užívat rod mužský neživotný, nebo raději ženský? Který z nich je správně?
Mluvíme o tzv. dokonavém slovesu, to je takové sloveso, které vyjadřuje děj, který již byl ukončen nebo ukončen bude. Znamená to tedy, že se jedná o sloveso, které je nějakým způsobem časově ohraničené.
Toto slovo je problematické z hlediska zápisu i výslovnosti. Lidé mají tendence vyslovovat „z“, to je ale špatně. Jediná pravopisně správná varianta je ta s „c“ uprostřed, tedy koncert.
