Sfinga × sfynga

Pokud budete pochybovat, jaké i/y v tomto slově napsat, vzpomeňte si na vyjmenovaná slova po písmenu f, určitě víte, že žádné takové slovo tam nemáme, proto budeme psát vždy v tomto slově pouze měkké -i.

A co to ta sfinga vlastně je? Výkladové slovníky nám nabízejí hned dvě možnosti:

  1. Monumentální socha ležícího lva s hlavou krále nebo božstva (staroegyptské umění).
  2. Obluda s tělem napůl lvím a napůl ženským, která sídlila na cestě do Théb a hubila pocestné, kterým kladla neřešitelné hádanky (řecká mytologie).

Slovníky uvádějí na druhém místě výraz sfinx, takový tvar je ale pouze v nominativu singuláru, takže neříkáme ve 2. pádě sfinxy, ale sfingy, v 5. pádě sfingo; odtud máme počeštěný tvar 1. p. sfinga. Dochází totiž k tzv. změně kmene. Ve všech ostatních pádech je skloňování totožné se skloňováním sfingy.

Podstatné jméno sfinga je rodu ženského, skloňujeme jej podle vzoru žena, nesklonné podoby se neužívají.

Příklady:

Sfinze chybí původně asi jeden metr.
Sedím jako sfinga a nemohu se pohnout.
Velká Sfinga je symbolem Egypta. Objevuje se na známkách, mincích i oficiálních dokumentech.

Autor/ka: Bc. Renáta Malá
http://www.starovekyegypt.net/
Pošli tento příspěvek svému blízkému