Setkali jste se někdy s výrazem sargofág? A byli jste si jisti, jestli je to správně? Pokud si nejste jisti, nejste sami. Jedná se o typickou situaci, kdy výslovnost může svádět k nesprávnému zápisu. Pojďme si vysvětlit, jaký tvar je v češtině správný a proč tomu tak je.
Pojmy z oblasti neurovědy, psychologie nebo farmakologie často pocházejí z řečtiny a latiny, a tak jejich pravopis může být pro mnohé matoucí.
Architektura, anatomie, ale i běžné vyjadřování – všude tam se můžeme setkat se slovem označujícím obloukovitou konstrukci nebo zaklenutý tvar. Jenže píše se klenba, nebo klemba? Obě varianty se v mluvě mohou vyskytnout, ale jen jedna z nich je správná a spisovná. Pojďme si vysvětlit proč.
Některé pojmy z oblasti filozofie nebo společenských věd mají složitější pravopis, protože jsou přejaté z cizích jazyků a zároveň se objevují v různých podobách. Jedním z takových slov je skepticizmus – postoj pochybnosti, ověřování a kritického myšlení.
Při psaní odborných i běžných textů se často používá slovo označující návrh, myšlenkový plán nebo hrubou verzi textu. V češtině pro něj máme výraz koncept.
Slovo legislativa se běžně používá v médiích, politice i běžné konverzaci. Označuje souhrn zákonů nebo proces jejich tvorby. Přesto se občas objevují chybné tvary, jako například legyslativa.
V češtině máme řadu přídavných jmen, která na první pohled znějí podobně, ale při psaní mohou snadno zmást. Mezi ně patří i slovo kosmopolitní, které často slýcháme v médiích, publicistice nebo při popisu různorodých měst a společností.
