V češtině máme řadu přídavných jmen, která na první pohled znějí podobně, ale při psaní mohou snadno zmást. Mezi ně patří i slovo kosmopolitní, které často slýcháme v médiích, publicistice nebo při popisu různorodých měst a společností.
V běžné mluvě i psaní se občas setkáme se slovy, která si vypůjčujeme z latiny nebo jiných jazyků. Jedním z nich je odborný výraz koitus, označující pohlavní styk.
Některé pojmy jsou nejen jazykově citlivé, ale i společensky závažné. Jedním z nich je antisemitizmus – výraz, který označuje nenávist vůči Židům a židovství.
Některá slova převzatá z latiny nebo řečtiny nám mohou při psaní způsobit nejistotu, zvláště pokud se výslovnost a pravopis liší. Typickým příkladem je výraz dispozice, který slýcháme ve sportu, psychologii, právu i běžné řeči.
V českém bankovnictví a účetnictví se často setkáváme se slovní zásobou převzatou z latiny a angličtiny. Jedním z četných dilemat je, zda má být správně psáno „debetní“ nebo „debitní“ - ačkoliv se jedná o označení karty i účtu, na které je striktně zaznamenávána peněžní transakce.
Některá slova přejatá z cizích jazyků nám mohou připadat nejednoznačná na první pohled i poslech. Jedním z nich je i slovo označující přitažlivost, osobní kouzlo nebo schopnost zaujmout ostatní - tedy charisma.
Některá slova nám mohou při psaní zamotat hlavu. Obzvlášť ta, která přejímáme z cizích jazyků a která nejsou v běžné mluvě úplně každodenní. Jedním z takových výrazů je i přídavné jméno „laxní“.
