Hlásková stavba slova – PRAVIDLA

V tomto článku se podíváme na kloub nejmenší jednotce, která se dá vymezit rozkladem zvukové roviny. Tou jednotkou je hláska, zjednodušeně řečeno člověkem vyprodukovaný zvuk.

Protože mezi lidmi často dochází k záměně hláskypísmenem, je třeba si na začátek říci, co je co. Ačkoli se může zdát, že mezi hláskou a písmenem není žádný rozdíl, opak je pravdou. Nejedná se o to samé.

Rozdíl mezi hláskou a písmenem

V obou případech se jedná o nejmenší jednotky, písmeno ale patří do grafické formy jazyka (vidíme jej a píšeme), zatímco hláska do roviny zvukové (vyslovujeme ji, je to zvuk lidské řeči). Pro lepší představu si uvedeme dva příklady:

  • když po nás oční lékař chce, abychom četli z tabulky, přečteme R jako er – jedná se tedy o písmeno,
  • naopak logoped se nás snaží naučit vyslovovat r, opakujeme po něm tedy nahlas r – tady se jedná o hlásku.

Na první pohled se může zdát, že mezi nimi stejně není žádný rozdíl, a je pravda, že často se hlásky a písmena shodují – slovo pes se skládá z písmen , e a es, stejně tak jako se skládá z hlásek p, e a s. Naproti tomu ale například slovo div se skládá z písmen , i a , už se ale jedná o hlásky ď, i a v – tady už je rozdíl patrný.

Asi nejzákladnější dělení hlásek je na samohlásky a souhlásky.

Samohlásky (vokály)

Samohlásek v češtině existuje celkem deset – pět krátkých (a, e, i, o, u) a pět dlouhých (á, é, í, ó, ú) – a vnímáme je jako tóny. Jejich spojením je možné vytvořit i dvojhlásku (au, ou, eu), jež je pak brána jako jedna hláska. Musí se ale číst dohromady jako např. ve slově auto, pokud se dohromady nečte (naučit), pak se jedná o dvě samostatné samohlásky.

Pro označení samohlásky se užívá kolečko – ◯.

Souhlásky (konsonanty)

Souhlásek je v češtině podstatně vyšší počet, jedná se o b, c, č, d, ď, f, g, h, ch (navzdory dvěma znakům stále jedna hláska), j, k, l, m, n, p, r, ř, s, š, t, ť, v, z a ž. Na rozdíl od samohlásek je vnímáme jako šum a při jejich výslovnosti je třeba většího úsilí – výdechový proud při jejich tvorbě musí překonávat nějakou překážku, ať už v podobě zapřeného jazyka či semknutých rtů.

Potřebujeme-li je označit, použijeme křížek – ×.

Když chybí samohláska…

Vedle samohlásek a hlásek existuje také párek takových dvojitých agentů – tváří se jako souhlásky, ale když je třeba, dokáží ve slově zastoupit i samohlásku, běžně potřebnou pro tvorbu slabiky. Slabiku totiž lze vytvořit bez souhlásky (au – to), bez samohlásky ale nikoli.
A protože samohlásky nemůžou být všude, existuje v češtině jejich občasná náhrada v podobě slabikotvorného l a r.V této zástupné podobě je značíme křížkem v kolečku – ⊗.

trn = slabikotvorné r, tedy ×⊗× | trůn = normální r, tedy ××◯×
plk = slabikotvorné l, tedy ×⊗× | pluk = normální l, tedy ××◯×

Hlásky v praxi

Když se nad tím člověk trochu zamyslí, hlásky ani jejich stavba nejsou žádná věda. Stačí prostě označit druh hlásky a problém je vyřešen, ne?

Přesto k potížím občas dochází a nejčastěji se jedná o zaváhání v úplném základu, kdy si neuvědomíme, že hláska skutečně není to samé co písmeno, a to především v případech, kdy je v určitém slově jiný počet písmen/znaků a jiný počet hlásek. Pro lepší představu si to předvedeme:

  • oběd – toto slovo se skládá ze 4 písmen (o – b – ě – d), jelikož ho ale čteme jako „objed“, hlásky nejsou 4, je jich 5 (o – b – j – e – d), zápis by tedy vypadal takto: ◯××◯×, přestože podle písmen by nás to mohlo nabádat k této nesprávné podobě: ◯×◯×,
  • bochník – nejen v křížovkách často váháme nad tím, zda psát ch jako jeden či dva znaky (ač víme, že v češtině je to písmeno jedno), hláska je to každopádně taky jedna, dohromady ve slově jich je tedy 6 (b – o – ch – ň – í – k), zápis by byl tedy následovný: ×◯××◯×; za pozornost stojí i změkčené n, což je další častý problém – ač ne tak závažný, vzhledem k tomu, že nijak nemění počty.

Máte-li tedy za úkol provést zápis hlásek ve slově, vždy si jej řekněte nahlas, rozhodně se neřiďte psanou podobou, protože ne vždy je to tak správně.

Přidejte komentář

Kliknutím na tlačítko PŘIDAT KOMENTÁŘ udělujete
souhlas se zpracováním osobních údajů.

Pošli tento příspěvek svému blízkému