Rozvrstvení národního jazyka
Jazyk je nástroj k myšlení a dorozumívání mezi lidmi. Udává se, že na světě je 4 000 až 5 000 jazyků (existují i jazyky, kterými mluví třeba jen 1 000 lidí). Tyto jazyky nazýváme přirozené, jelikož vznikaly po nějakou dobu v určitě skupině lidí.
Čeština jako národní jazyk
Náš národní jazyk je čeština, mluví s ní obyvatelé Čech, Moravy a Slezska a slouží jim k dorozumívání. Český jazyk se vyvíjel po tisíciletí a vyvinul se ze základu slovanských jazyků (tzv. praslovanštiny), tudíž český jazyk řadíme do slovanských jazyků.
Češtinu můžeme rozdělit do několika vrstev:
| Český jazyk – národní jazyk | |||||
| Spisovná čeština | Nespisovná čeština | ||||
| ↙ | ↘ | ↓ | ↓ | ↓ | |
| V mluvených projevech | V psaných projevech | Nadnářečí | Slang | Argot | |
| ↓ | |||||
| Hovorová čeština | Neutrální vrstva | Nářečí | |||
| Knižní vrstva | |||||
Spisovný jazyk
Jedná se o celonárodní dorozumívací prostředek, má funkci reprezentativní a řídí se kodifikací (uzákoněním). Ve spisovném jazyce se píší knihy, noviny, časopisy, využívá se v televizi, rozhlase, ve školách, na úřadech atp. Je to tedy jazyk, který má svá kodifikovaná pravidla, je velmi rozvinutý a bohatý. Za jeho součást lze považovat i hovorovou češtinu, což je mluvena podoba spisovného jazyka.
Nespisovná čeština
Útvary nespisovné češtiny můžeme rozdělit, je jich totiž několik – nadnářečí a nářečí se užívají v mluvené komunikaci a jejich užívaní je spojené s určitým místem nebo územím. Neuslyšíme tedy nějakým nářečím mluvit někoho v rozhlase či televizi atp. Nejvíce charakteristické jsou nářečí hanácká, moravskoslezská a slezská.
Do nespisovné češtiny patří slang, což je mluva osob v rámci nějakého zájmového prostředí (např. železničářský, studentský, myslivecký). Občas se ke slangu přiřazuje i profesní mluva (někdy má i svou vlastní kategorii); jak už název napovídá, tak se jedná o mluvu osob v určitém pracovním prostředí, který je obohacen o profesionalismy (termíny určitého zaměstnání), často hovoříme o profesní mluvě lékařů, právníků atp.
Argot je další útvar nespisovné češtiny, jedná se o mluvu společenské spodiny (např. vězni, dealeři, kapsáři). Využívají slova, kterým často rozumí jen oni sami, např. káča (pokladna, kasa, trezor), špenáti (policisté), kasr (aerosolový rozstřikovač), kérka (tetování), beran (razítko) atp.
Za nespisovný mluvený útvar češtiny se považuje Obecná čeština.