Časté chyby

Přestože v češtině máme nemálo dublet (například penzion, konkurs, pulz a další), tak disident do nich nepatří. Disident je označení pro člověka, který odlišně smýšlí, odmítá názory ostatních atp.

Dělají vám problémy dvě zapeklitá slova – povědomí a podvědomí? Máme pro vás přehledné rady, díky kterým zjistíte, kdy se slova používají a za jakých podmínek. Pojďme si to připomenout, ať je příště netápeme.

Výraz „ku příkladu“ či „kupříkladu“ patří mezi příslovce. Použitím kupříkladu vyjadřujeme, že příklady k námi podanému tvrzení jsou uváděny namátkou a jako ukázka.

Ani jedna z možností není špatně. Ve spisovné češtině lze tedy použít obě varianty. Dočtěte až do konce a zjistíte, kdy se daná varianta využívá.
Bezpochyby
Jedná se o příslovečnou spřežku, která se píše samozřejmě dohromady. Slovo pak ve větě funguje jako příslovce a znamená to: určitě, samozřejmě, jistě. Je to dost podobné vyjádření jako bezesporu.
To byl bezpochyby dost špatný krok, víš to?
Bezpochyby na tom má svůj díl viny.
Uděláš to pro mě? Bezpochyby.
Bez pochyby
Jde o spojení předložky a podstatného jména, často je mezi ně vkládáme i jméno přídavné. Toto spojení se používá v situaci, když chcete vyjádřit, že je to bez jakékoliv chyby a pochyb.
Udělal to bez pochyb s naprostou jistotou.
To bylo skutečně bez sebemenších pochyb.

Slovní spojení „beze sporu“ či „bezesporu“ patří mezi modální částice. Vyjadřujeme jím opravdu vysokou míru jistoty mluvčího, který je přesvědčen o pravdě svého tvrzení.

Správný je pouze výraz presumpce, který vychází z původní formy latinského praesumption – pravopisně správná varianta kopíruje původní zápis.

Zase řešíme dilema. Píše se správně podle pravopisu tamější, nebo tamnější? Word by nám dal jasně červené znamení, ale my v Pravopisně si to dokážeme správně vysvětlit.