Konzistentní × konsistentní

V tomto případě se nejrůznější jazykové příručky rozcházejí a to především vlivem jazykového vývoje. Toto přídavné jméno používáme pro pojmenování něčeho, co je soudržné, pevné, hutné, případně bezesporné.

Výraz pochází z latinských výrazů „con- sisto“– držet pohromadě. V literatuře se můžeme setkat právě s variantou, která obsahuje v základu slova „s“, tedy konsistentní. Jedná se o podobu původní, která je dnes využívána převážně v odborných textech, často je označována jako zastaralá. Mnohem častější je však podoba konzistentní s písmenem „z“ v základu slova. Tento výraz více odpovídá českému pravopisu, jeho tvar je více přizpůsoben české výslovnosti. Lépe tedy uděláme, pokud napíšeme výraz takto. Stejné pravidlo platí i u příbuzného podstatného jména – konzistence.

Příklady:

Líbilo se mi, že po celou dobu zastával konzistentní názory.
Těsto by mělo mít nelepivou konzistenci.

Přidejte komentář

Kliknutím na tlačítko PŘIDAT KOMENTÁŘ udělujete
souhlas se zpracováním osobních údajů.

Pošli tento příspěvek svému blízkému