Kolaps × kolabs

Tato dvojice působí již na první pohled velice problematicky a to především proto, že se snažíme si pravopis objasnit chybnou pomůckou.

V tomto případě se nabízí při tápání nad pravopisem vytvoření slovesa (kolabovat – tedy logicky kolabs), toto zdůvodnění ale rozhodně není na místě a použitý tvar není dle českého pravopisu správný. Sloveso kolabovat / zkolabovat je zvoleno vhodně a opravdu má významovou souvislost s podstatným jménem kolaps.

Oba slovní druhy pojmenovávají náhlé selhání, zhroucení, či ochabnutí organismu, případně ale i selhání materiálu, systému apod. Základ slova je převzat z latinského výrazu collāpsus, které můžeme též přeložit jako zhroucení. Již v této podobě vidíme na konci slova „p“, toto písmeno respektujeme i v české variantě slova a píšeme vždy kolaps. Při tvoření příslušného slovesa dochází ke kolísání písmen p-b. To samé platí i pro další dvojice, např.: absorpce – absorbovat, transkripce – transkribovat apod. Proto pozor na chybné zdůvodňování. S písmenem „p“ píšeme i příbuzné přídavné jméno kolapsový, zde již „p“ slyšíme i při výslovnosti.

Příklady:

V horkých letních dnech hrozí častěji kolaps organismu, dodržujte pitný režim.
Neznámý muž náhle zkolaboval na ulici.
Na konci prázdnin se nelze vyhnout kolapsu na dálnici D1.