Anuita × anuyta

Následující podstatné jméno svým významem spadá do oblasti finančnictví případně práva. Jedná se o termín, který pojmenovává pravidelnou roční splátku nějakého dluhu. Někdy se také používá nespisovný český výraz „ročina“. Právě odsud je odvozen i pravopis slova.

Výraz se do českého jazyka dostal skrze latinský výraz annus neboli roční. Známe také francouzský pojem annuité. Proto je jednoznačně namístě napsat tento výraz s „i“ tedy anuita.

Při počeštění pojmu došlo k tomu, že již nepíšeme zdvojené „n“ jako v původní podobě slov. Výraz se zcela přizpůsobil českému jazyku a může jej běžně skloňovat podle vzoru žena. S „i“ píšeme i příbuzné přídavné jméno anuitní.

Příklady:

Musíme začít šetřit, v lednu bychom měli zaplatit anuitu.
Pracovník banky si zaznamenal údaje na anuitní tabulky.

Přidejte komentář

Kliknutím na tlačítko PŘIDAT KOMENTÁŘ udělujete
souhlas se zpracováním osobních údajů.

Pošli tento příspěvek svému blízkému