PRAVIDLA – PODMĚT

 

Větné členy jsou nezbytnou součástí školské praxe i běžného užívání jazyka. I přesto, že se vám nauka o skladbě věty a větných členech může zdát zbytečná, je poměrně nutné ji ovládat. Pokud si neosvojíme tyto základní znalosti, budeme chybovat například ve psaní čárek ve větě jednoduché i v souvětí.

Větné členy můžeme rozdělit do dvou skupin:

  • větné členy základní — podmět a přísudek
  • větné členy rozvíjející — předmět, přívlastek, příslovečné určení a doplněk

Osnova:

  1. Co je podmět?
  2. Jak podmět poznáme?
  3. Jak může být podmět vyjádřen?
  4. Podmět holý, rozvitý, několikanásobný
  5. Podmět vyjádřený, nevyjádřený, všeobecný

Co je podmět?

Podmět (latinsky subjekt) je řazen mezi základní větné členy. Společně s přísudkem, který také patří mezi základní větné členy, tvoří tzv. základní skladební dvojici. S přísudkem se shoduje v osobě a čísle.

Podmět zpravidla vyjadřuje:

  • Původce děje (někdo něco dělá, sám způsobuje děj);  např. Marek zpívá.
  • Nositele vlastnosti (někdo má nějakou vlastnost);  např. Auto je zelené.

Jak podmět poznáme?

A jak vlastně podmět poznáme? Podmět bývá vždy v 1. pádě, proto se na něj ptáme otázkou kdo? co? a přísudkem.

Markéta plave.

  • Otázka: kdo, co plave?
  • Odpověď: Markéta

Lukáš šel do obchodu.

  • Otázka: kdo, co šel do obchodu?
  • Odpověď: Lukáš

Jak může být podmět vyjádřen?

Podmět bývá vyjádřen velmi často podstatným jménem, ale rozhodně to není pravidlem a není možné si to takto pamatovat. Podmět může být vyjádřen různými slovními druhy:

Podmět vyjádřen Příklad
Podstatným jménem v 1. pádě Pavlína kreslí. Květiny rozkvétají. Děti si hrají.
Přídavným jménem Mladý starému nevěří.
Zájmenem Někdo zpívá, Ona přemýšlí. Kdo o tom mluvil.
Číslovkou Třetí se někde ztratil na trase.
Infinitivem slovesa Neposlouchat se nevyplácí. Malovat mě baví.
Neohebným slovním druhem Protože je spojka podřadicí. Její ano mi znělo v hlavě.

Podmět holý, rozvitý, několikanásobný

Můžeme rozlišit tři druhy podmětů podle toho, zda je základní větný člen rozvitý či nikoli.

  • Podmět holýjedná se o podmět, který není dále rozvit (Markéta plave. Ptáci létají pod okny. Nádobí bylo umyto v myčce.)
  • Podmět rozvitý – jedná se o podmět, který je dále rozvit dalším členem (Zelenooká Markéta plave. Zpěvní ptáci létají pod okny. Špinavé nádobí bylo umyto.)
  • Podmět několikanásobný – jedná se o podmět, který se skládá z více členů než z jednoho, podmětem je více osob, věcí, zvířat apod. (Markéta a Katka plavaly v řece, Špaček a slavík seděli na římse. Auta a kola byla přepravena na místo.)

Podmět vyjádřený, nevyjádřený, všeobecný

Podmět můžeme dále rodělit na vyjád

Podmět vyjádřený

Jedná se o takový podmět, který je ve větě slovně vyjádřen. Podmětem je přímo jedno ze slov ve větě, které si také jako podmět můžeme označit

Markéta šla na nákup. Něco se ztratilo. My už jsme se dlouho neviděli.

Podmět nevyjádřený 

Podmět nevyjádřený je takový, který není slovně vyjádřen, ale je znám. Žádné slovo ve větě není možné označit jako podmět. Ten ale buď známe z předchozí věty či kontextu, nebo je zřejmý ze slovesného tvaru.

Lenka slíbila, že si udělá úkoly. Místo toho ale byla venku s přáteli. 

Ve druhé větě se objevuje podmět nevyjádřený, přímo ve větě zmíněn není, ale z předchozí věty víme, že podmětem je Lenka/ona.

Přemýšlel o svém životě.

Podmět ve větě není vyjádřen, ale z tvaru slovesa je patrné, že podmětem je 3. osoba jednotného čísla: on.

Podmět všeobecný 

Jedná se o podmět, který není slovně vyjádřen a zároveň není ani znám. Nevíme, kdo nebo je podmětem. Místo chybějícího podmětu si můžeme dosadit slova jako: lidé, člověk, někdo, všichni apod. Často se podmět všeobecný objevuje v přirovnáních a rčeních.

Hlásili to v rozhlase.

Z tvaru slovesa víme, že podmětem jsou „oni“. Nevíme ale, kdo jsou oni.

Jak si usteleš, tak si lehneš.

Z tvaru slovesa víme, že podmětem jsi „ty“. Tento podmět je ale platný pro všechny a nevztahuje se pouze k jedné osobě.

Pošli tento příspěvek svému blízkému