PRAVIDLA – DOPLNĚK

Doplněk patří mezi rozvíjející větné členy a jako jediný větný člen se váže na podstatné jméno i na sloveso. Mezi studenty neoblíbený, avšak jeho výskyt ve větách je spíše ojedinělý.

Co je doplněk?

Doplněk (latinsky atribut verbální) se řadí mezi rozvíjející větní členy (společně s předmětem, přívlastkem a příslovečným určením). To znamená, že doplněk dále rozvíjí základní větné členy, podmět a přísudek. Doplněk je speciální v tom, že se jako jediný větný člen váže na podstatné jméno (podmět nebo předmět) a na sloveso (přísudek). V některých případech nám odhalení a určení doplňku může činit potíže. Útěchou však je, že se nevyskytuje příliš často.

Předmět zpravidla vyjadřuje vlastnost nebo stav, které má podstatné jméno za určitého děje.

Například:

Chlapci běhali bosi.
Děti zůstaly doma samy.
Chodil do kina rád.

Jak doplněk poznáme?

Doplněk vždy poznáme tak, že se váže na oba základní větné členy. Může u něj najít vazbu na podstatné jméno (podmět nebo předmět) a sloveso (přísudek). Je to jediný z větných členů, který tuto dvojí závislost má. Navíc se můžeme na doplněk zeptat otázkami: Jaký?, Jak?, Za koho? Kým?. Ve většině případů stojí doplněk na konci věty. Například:

Děti běhaly bosy. (Děti byly bosy – vazba na podmět / běhaly bosy- vazba na přísudek)

Jak je doplněk vyjádřen

Opět neplatí, že doplněk je spojován pouze s jedním slovním druhem a budeme tak mít ulehčenou práci. Doplněk může být opět vyjádřen nejrůznějšími slovními druhy:

Vyjádření doplňku Příklad
Podstaným jménem Vybrali si ho za vedoucího.
Petr byl zvolen pokladníkem třídy.
Potápěl jsem se jako chlapec.
Přídavným jménem Vrátili jsme se ze školy spokojeni.
Matka se vrátila z práce unavená.
Zájmenem Kočky zůstaly doma samy.
Číslovkou Závodník dorazil do cíle pátý.
Infinitivem Viděl jsem ho sportovat poprvé.
Přechodníkem Sestra, chodíc po škole, pomlouvala ostatní.
Pošli tento příspěvek svému blízkému