PRAVIDLA – DOPLNĚK
Doplněk patří mezi rozvíjející větné členy a jako jediný větný člen se váže na podstatné jméno i na sloveso. Mezi studenty neoblíbený, avšak jeho výskyt ve větách je spíše ojedinělý.
Co je doplněk?
Doplněk (latinsky atribut verbální) se řadí mezi rozvíjející větní členy (společně s předmětem, přívlastkem a příslovečným určením). To znamená, že doplněk dále rozvíjí základní větné členy, podmět a přísudek. Doplněk je speciální v tom, že se jako jediný větný člen váže na podstatné jméno (podmět nebo předmět) a na sloveso (přísudek). V některých případech nám odhalení a určení doplňku může činit potíže. Útěchou však je, že se nevyskytuje příliš často.
Předmět zpravidla vyjadřuje vlastnost nebo stav, které má podstatné jméno za určitého děje.
Například:
Chlapci běhali bosi.
Děti zůstaly doma samy.
Chodil do kina rád.
Jak doplněk poznáme?
Doplněk vždy poznáme tak, že se váže na oba základní větné členy. Může u něj najít vazbu na podstatné jméno (podmět nebo předmět) a sloveso (přísudek). Je to jediný z větných členů, který tuto dvojí závislost má. Navíc se můžeme na doplněk zeptat otázkami: Jaký?, Jak?, Za koho? Kým?. Ve většině případů stojí doplněk na konci věty. Například:
Děti běhaly bosy. (Děti byly bosy – vazba na podmět / běhaly bosy- vazba na přísudek)
Jak je doplněk vyjádřen
Opět neplatí, že doplněk je spojován pouze s jedním slovním druhem a budeme tak mít ulehčenou práci. Doplněk může být opět vyjádřen nejrůznějšími slovními druhy:
Vyjádření doplňku | Příklad |
Podstaným jménem | Vybrali si ho za vedoucího. Petr byl zvolen pokladníkem třídy. Potápěl jsem se jako chlapec. |
Přídavným jménem | Vrátili jsme se ze školy spokojeni. Matka se vrátila z práce unavená. |
Zájmenem | Kočky zůstaly doma samy. |
Číslovkou | Závodník dorazil do cíle pátý. |
Infinitivem | Viděl jsem ho sportovat poprvé. |
Přechodníkem | Sestra, chodíc po škole, pomlouvala ostatní. |