PRAVIDLA – DOPLNĚK

Doplněk patří mezi rozvíjející větné členy a jako jediný větný člen se váže na podstatné jméno i na sloveso. Mezi studenty neoblíbený, avšak jeho výskyt ve větách je spíše ojedinělý.

Co je doplněk?

Doplněk (latinsky atribut verbální) se řadí mezi rozvíjející větní členy (společně s předmětem, přívlastkem a příslovečným určením). To znamená, že doplněk dále rozvíjí základní větné členy, podmět a přísudek. Doplněk je speciální v tom, že se jako jediný větný člen váže na podstatné jméno (podmět nebo předmět) a na sloveso (přísudek). V některých případech nám odhalení a určení doplňku může činit potíže. Útěchou však je, že se nevyskytuje příliš často.

Předmět zpravidla vyjadřuje vlastnost nebo stav, které má podstatné jméno za určitého děje.

Například:

Chlapci běhali bosi.
Děti zůstaly doma samy.
Chodil do kina rád.

Jak doplněk poznáme?

Doplněk vždy poznáme tak, že se váže na oba základní větné členy. Může u něj najít vazbu na podstatné jméno (podmět nebo předmět) a sloveso (přísudek). Je to jediný z větných členů, který tuto dvojí závislost má. Navíc se můžeme na doplněk zeptat otázkami: Jaký?, Jak?, Za koho? Kým?. Ve většině případů stojí doplněk na konci věty. Například:

Děti běhaly bosy. (Děti byly bosy – vazba na podmět / běhaly bosy- vazba na přísudek)

Jak je doplněk vyjádřen

Opět neplatí, že doplněk je spojován pouze s jedním slovním druhem a budeme tak mít ulehčenou práci. Doplněk může být opět vyjádřen nejrůznějšími slovními druhy:

Vyjádření doplňkuPříklad
Podstaným jménemVybrali si ho za vedoucího.
Petr byl zvolen pokladníkem třídy.
Potápěl jsem se jako chlapec.
Přídavným jménemVrátili jsme se ze školy spokojeni.
Matka se vrátila z práce unavená.
ZájmenemKočky zůstaly doma samy.
ČíslovkouZávodník dorazil do cíle pátý.
InfinitivemViděl jsem ho sportovat poprvé.
PřechodníkemSestra, chodíc po škole, pomlouvala ostatní.

Pošli tento příspěvek svému blízkému