PRAVIDLA – PŘÍSUDEK

Přísudek je řazen mezi základní větné členy a s podmětem tvoří tzv. základní skladební dvojici. Jeho znalost je důležitá i pro správné určení pravopisu ve shodě přísudku s podmětem. V tomto příspěvku se na přísudek podíváme detailněji.

Osnova:

  1. Co je přísudek?
  2. Jak přísudek poznáme?
  3. Jak může být přísudek vyjádřen?
  4. Přísudek holý, rozvitý, několikanásobný
  5. Přísudek slovesný, jmenný se sponou a jmenný beze spony

Co je přísudek?

Přísudek (latinsky predikát) je řazen mezi základní větné členy. Společně s podmětem, který také patří mezi základní větné členy, tvoří tzv. základní skladební dvojici. Přísudek je základem tradiční a plnohodnotné české věty. Přísudek není závislý na jiném větném členu.

Přísudek zpravidla vyjadřuje:

  • co podmět dělá (vyjádření děje; např. Marek zpívá.)
  • co se s podmětem děje (sám nic aktivně nekoná; např. Dítě roste.)
  • jaký podmět je (vyjádření vlastnosti; např.: Dědeček je starý.)

Jak přísudek poznáme?

Přísudek vždy bezpečně poznáme tak, že se na něj správně zeptáme. Vždy se ptáme: Co dělá podmět? Co se s podmětem děje?

Pavlína zpívá.

  • Otázka: Co dělá Pavlína?
  • Odpověď: Zpívá.

Babička se udravuje.

  • Otázka: Co se s babičkou děje?
  • Odpověď: Uzdravuje se.

Jak může být přísudek vyjádřen?

Přísudek bývá velice často vyjádřen slovesem, ale rozhodně to není pravidlem. Přísudek může být, stejně jako podmět, vyjádřen různými slovními druhy:

slovní druh jako přísudek příklad
sloveso Počkej na Petru. V nouzi poznáš přítele. Odstěhovali jsme se. Petr maluje.
sloveso a podstatné jméno Maminka je prodavačka. V dospělosti budu pilotem.
sloveso a přídavné jméno Na práci nejsem zvyklá. Keře budou vysázené.
citoslovce Žába hop do vody.
podstatné jméno Mladost radost. Sliby – chyby.

Přísudek holý, rozvitý, několikanásobný

Můžeme rozlišit přísudek holý, rozvitý či několikanásobný, podle toho, jak a jestli vůbec je přísudek dále rozvit dalšími větnými členy.

  • Přísudek holý – jedná se o přísudek, který není dále rozvit (Petr a Markéta nakupují. Malý králík hopsá.).
  • Přísudek rozvitý – jedná se o přísudek, který je dále rozvit dalším větným členem (Petr a Markéta nakupují potraviny. Malý králík hopsá lesem.).
  • Přísudek několikanásobný – jedná se o přísudek, který se skládá z více členů než z jednoho, podmět dělá více činností, má více vlastností apod. (Petr nakupuje a prodává zboží. Králík se zastavuje a hopsá.).

Přísudek slovesný, jmenný se sponou a jmenný beze spony

Můžeme rozlišit několik druhů přísudku podle toho, jakým slovním druhem je přísudek vyjádřen.

a) Přísudek slovesný

Přísudek je vyjádřen určitým tvarem (tedy ne infinitivem) slovesa plnovýznamového (sloveso, které samo o sobě nese význam a není potřeba jej dále doplňovat; můžeme si pod slovesem představit konkrétní děj nebo činnost).

Pozor! Je třeba označit celý přísudek (všechny tvary slovesa, které jsou součástí přísudku, např.: bychom se vrátili, myslel jsem, češe se apod.).

Milan si čte.

Jeli bychom na výlet s vámi.

Dítě pláče.

b) Přísudek jmenný se sponou (nebo také přísudek slovesně jmenný)

Přísudek se skládá z neplnovýznamového slovesa, které se také nazývá sponové (sloveso, které samo o sobě nenese význam a nelze si pod ním představit konkrétní děj nebo činnost).

Sponová slovesa jsou: být, bývat, stát, stávat se.

Právě proto, že sloveso samo o sobě nenese význam, je nutné k němu připojit ještě další část, a to jeden z těchto slovních druhů:

  • podstatné jméno (např.: Velryba je savec. Maminka je prodavačka.)
  • přídavné jméno (např.: Zahrada byla krásná. Jeho pohled se stal nejistým.)
  • příslovce (např.: Šaty jsou mi dobře.)
  • infinitiv (např.: Loupit není koupit.)

Součástí tohoto přísudku je tedy jméno (hlavně podstatné, přídavné) nebo jiný slovní druh + sponové sloveso (být, bývat, stát, stávat se).

Pozor! Sloveso být může vystupovat samostatně pouze v případě, že není sponové a vyskytuje se ve významu existovat (je tedy plnovýznamové), např.: Před vchodem je záhon růží. Za lesem je cesta.

Jméno v 1. pádě vs. jméno v 7. pádě

Pád jména (podstatného či přídavného) v přísudku jmenném se sponou může pozměnit význam sdělení. Proto je nutné o tomto rozdílu vědět a naučit se 1. a 7. pád jména správně používat.

  • Jméno v 1. pádě označuje vlastnost nebo stav trvalý (často trvá po celý život člověka/zvířete, případně se s danou vlastností již narodil – být něčím/někým), např.: Orel je dravec. Otec je zpěvák.
  • Jméno v 7. pádě označuje vlastnost přechodnou (stát se něčím/někým – vlastnost získaná v průběhu života či trvající pouze nějaký vymezený čas), např.: Na vojně byl kuchařem. Bratr je vedoucím.

c) Přísudek jmenný beze spony (nebo také přísudek neslovesný)

Takový přísudek neobsahuje určitý tvar slovesa. Jedná se o speciální případy, jako jsou např. přísloví či různá oznámení. Přísudek zde v podstatě chybí, ale je alespoň částečně naznačen a je možné si jej domyslet nebo odvodit.

Vzduch zdarma.
Kniha – přítel člověka.
Sliby – chyby.

Pošli tento příspěvek svému blízkému