Co je Infinitiv slovesa?

 

Slovesa jsou nejpodstatnějším slovním druhem, bez nich by svět rozhodně nebyl úplný. A protože jsou tak důležitá, mají hned dva základní slovesné tvary. Tím první je tvar určitý neboli finitní, který vyjadřuje  osobu, číslo, čas, způsob, slovesný rod a vid.

Co vyjadřuje a jak ho poznáme?

Infinitiv (byly tu i pokusy zavést termín neurčitek, který se ale nakonec neujal), nevyjadřuje téměř nic. Může vyjadřovat jen slovesný rod (praštit x být praštěn) nebo vid (vařit x uvařit). Je to základní tvar slovesa, tedy podoba, jakou můžeme vidět např. ve slovnících.

Končí většinou na -t (případně -ti, pokud jde o knižní tvar), ale můžeme se setkat i se slovesy, která končí na -ct (stylově nižší varianta) nebo -ci (stylově vyšší varianta). Konkrétně se jedná o následující slovesa včetně jejich odvozenin.

péct ┃ péci
síct ┃ síci
téct ┃ téci,
tlouct ┃ tlouci,
vléct ┃ vléci,
moct ┃ moci
stříci se

Využití infinitivu

Infinitiv se může zdát jako zbytečný tvar, vynalezený pouze pro slovníky, opak je ale pravdou, neurčitý tvar se využívá i prakticky. V první řadě jeho pomocí vytváříme budoucí čas.

Budu vařit.
Budeme si hrát.
Bude pracovat.

Je potřebný i k doplnění některých neplnovýznamových sloves, především modálních nebo fázových.

modální: Musím se najíst, a pak můžu jít konečně spát.
fázová: Příští týden už začnu běhat a přestanu tolik jíst.

Občas, když chceme znít obzvlášť autoritativně a nesmlouvavě, ho používáme také při rozkazech. S tím se můžeme setkat zejména na různých značkách a cedulích.

Stát!
Sednout!
Vstávat!

Autor: Lenka Brabencová

Pošli tento příspěvek svému blízkému