Blíže jsme se problematice skupin bě/bje a vě/vje, která se týká i této vybrané dvojice, věnovali v detailnějším článku. Základním pravidlem pro psaní skupiny vě/vje je rozlišení toho, zda se daná skupina písmen vyskytuje v kořeni nebo nikoli.
Zde je nejprve nutné opět zapátrat po původu slova. Toto podstatné jméno pochází ze staré Indie (z jazyka sanskrt) a je možné jej přeložit jako „vědění o životě“ (ayur - život, veda - vědění, moudrost).
Zmíněné podstatné jméno pojmenovává rozsáhlou promluvu, seskupení tónů v oblasti hudby, případně spojení veršů v oblasti literární teorie.
U této námi nabízené dvojice je třeba rozlišit dva významově odlišné základy slov. Výraz rytmus pochází z řečtiny a označuje pravidelné střídání nějakých fází (v hudbě), případně střídání hlásek / přízvuků v rámci jazykovědných disciplín.
V případě podstatného jména, které označuje mořského živočicha, se nelze řídit známými pravidly ohledně psaní ú/ů. Obecně platí, že na začátku slova píšeme zpravidla „ú“ (úpal, úžeh, úplavice, úroda, úmorný apod.) a uprostřed slova píšeme naopak „ů“ (půvab, působení, růžový, půlení apod.).
V tomto případě je objasnění poněkud obtížné. Tomuto slovu jsme se již věnovali ohledně správného psaní s/z (sympozium × symposium). Podobné vysvětlení náleží k problematice délky samohlásky v základu slova.
U této námi nabízené dvojice je třeba zohlednit otázku slovotvorby, tedy blíže se podívat na to, jak slovo vlastně vzniklo.
