Debetní × debitní

V českém bankovnictví a účetnictví se často setkáváme se slovní zásobou převzatou z latiny a angličtiny. Jedním z četných dilemat je, zda má být správně psáno „debetní“ nebo „debitní“ – ačkoliv se jedná o označení karty i účtu, na které je striktně zaznamenávána peněžní transakce.

Následující rozbor nabízí nejen lingvistické, ale i etymologické vysvětlení, které pomáhá osvětlit, proč je jednou z variant preferovaná nad druhou. A má vám také pomoci si jednoduše zapamatovat správný tvar, abyste už při psaní tohoto slovíčka nedělali chybu.

A mohli na to upozornit třeba své okolí, když ji budou dělat.

Historický a etymologický kontext

Původ termínu

Slovo pochází z latinského slovesa debere, což znamená „dlužný, mít povinnost“ a jeho účetní protějšek, kredit, odkazuje na stránku, kde se zaznamenávají oprávněné pohledávky.

Tradiční účetní terminologie se od nepaměti opírala o latinské kořeny, a tak se ustálil termín „debet“ jako označení pro stranu, na které se zapisují dluhy. Odvozené adjektivum tedy správně zní „debetní“.

Vývoj v moderní terminologii

V souvislosti s rozvojem bankovnictví se do naší slovní zásoby dostalo slovo, které už v původním významu označuje účet nebo kartu umožňující přímé stržení peněz z účtu.

I když je anglický ekvivalent „debit“ velmi rozšířený a v mezinárodním prostředí se ustálil, česká terminologie se upírá k vlastní tradici, a tím se preferuje původní tvar „debetní“.

Protiváhou (byť často zaměňovanou) je tzv. kreditní karta – ta je typicky fyzickým ekvivalentem sjednaného úvěru u vaší banky, ze které se každá platba touto kartou strhává. A pokud na daný bankovní účet vrátíte peněžité prostředky v dostatečné rychlosti (typicky dle podmínek banky, ale většinou bezúročné období bývá 30 dní), neplatíte větší poplatky za využitý úvěr.

Jazyková analýza a srovnání

Pravopisné hledisko

Podle pravidel českého pravopisu a terminologických doporučení je správnou variantou ta, která odráží etymologický původ slova, tedy „debetní“. Tvar „debitní“ může působit logicky (zejména z pohledu angličtiny), nicméně české jazykové normy kladou důraz na konzervaci původního znění přejatých termínů, pokud to nepůsobí nejasnost.

Funkční a sémantické aspekty

V praxi se setkáváme s oběma variantami – zejména v komunikačních a marketingových materiálech některých bank může být upřednostňován mezinárodní tvar „debitní“ z důvodu povědomí veřejnosti.

Přesto, z hlediska odborné terminologie (zejména v účetnictví a oficiálních dokumentech) je vhodnější zachovat tradiční termín „debetní“.

Argumenty pro zachování tvaru „debetní“

• historický kontinuitní odkaz = výraz vychází z latinského debere a odpovídá i dalším podobným terminologickým prvkům.
• normativita v odborné literatuře = odborných publikacích, účetnictví a právních dokumentech se téměř jednotně uplatňuje tvar „debetní“.
• jazyková konzistence = pohledu české pravopisné tradice je žádoucí zachovat kořeny a konzistenci přejatých termínů.

Slovo závěrem od redakce

Z výše uvedené analýzy vyplývá, že z hlediska českého jazykového standardu, etymologie a odborné praxe je správný tvar „debetní“.

Přestože varianta „debitní“ může působit atraktivně především v prostředí ovlivněném anglickou terminologií, je vhodné ji využívat spíše v neformálních či marketingových kontextech a v odborných textech upřednostňovat původní a historicky podložený termín.

Doufám za naši Pravopisně.cz redakci, že tento rozbor přispěje k lepšímu porozumění pravidel českého pravopisu a usnadní rozhodování při volbě správného tvaru v odborných i běžných situacích.

Příklady:

• Debetní karta umožňuje čerpat peníze pouze do výše zůstatku na běžném účtu.
• Při platbě v obchodě jsem použil svou debetní kartu, protože jsem si nebyl jistý výší limitu na kreditce.
• Banka mi automaticky vystavila novou debetní kartu po vypršení platnosti té staré.
• Na účtu byl zaznamenán debetní pohyb, protože klient provedl výběr z bankomatu.
• K podnikatelskému účtu si můžeš nechat vydat i firemní debetní kartu.
• V internetovém bankovnictví lze nastavit limity pro jednotlivé debetní transakce.
• Mnoho lidí si plete debetní a kreditní kartu, přestože fungují na odlišném principu.