PRAVIDLA – Vedlejší věta podmětná

V článku o vedlejších větách jsme si řekli, co to vedlejší věty jsou a jak je rozeznáme od těch hlavních. Taky jsme si ale řekli, že to nekončí tím, že odlišíme větu řídící od závislé. Vedlejší věty se totiž dále dělí na druhy a i ty bychom měli dokázat určit. V tomto článku si trochu přiblížíme jeden z nich, konkrétně vedlejší větu podmětnou.

Již její pojmenování napovídá, že vedlejší věta podmětná v souvětí vlastně zastupuje podmět věty hlavní, který by byl jinak vyjádřen jménem či infinitivem.

Pro lepší představu uvedeme dvě významově úplně stejné věty. V prvním případě se jedná o větu jednoduchou, jejímž podmětem je jméno. Na druhém místě máme souvětí, kde podmět v hlavní větě chybí, protože ho vyjadřuje právě věta vedlejší.

1. Hladový člověk je obvykle nevrlý.
2. Kdo má hlad,^VV je obvykle nevrlý.

Jak větu podmětnou poznáme?

K větě řídící je podmětná vedlejší věta nejčastěji připojena spojujícími výrazy kdo nebo co. Použít můžeme i jiné spojky, jako například aby a že. Ty však spojují i jiné typy vět, proto není moudré snažit se určit druh věty pouze podle spojovacího výrazu, je třeba se na větu zeptat i příslušnou otázkou. V tomto případně se na ni, stejně jako na již zmíněný podmět, ptáme první pádovou otázkou (Kdo? Co?), většinou doplněnou o celou větu hlavní (Kdo je nevrlý?).

Napije se, kdo má žízeň.^VV – Kdo se napije?
Kdo promluví,^VV zůstane po škole. – Kdo zůstane po škole?
Je špatné, co provedl. – Co je špatné?
Je důležité, aby táta konečně pověsil tu záclonu.^VV – Co je důležité?
Je mi úplně jasné, že se na mě zase vykašle.^VV – Co je jasné?
Je vždycky radost, když se člověk pořádně nají.^VV – Co je radost?

Ačkoli by člověk řekl, že vedlejší větu podmětnou bude jednoduché určit (nahrazuje přece podmět, jeden ze základních větných členů), je potřeba se nad ní alespoň trochu zamyslet. Především kvůli identickým spojovacím výrazům ji můžete velmi snadno zaměnit za jinou vedlejší větu, například předmětnou.

Proto to nepodceňujte, při určování druhu věty se zamyslete a zaměřte se na vše důležité. Zkontrolujte, zda v hlavní větě skutečně chybí podmět, a nezapomeňte se správně zeptat.