Retence × retenze
Pojmem retence obecně označujeme zadržení, zadržování.
V medicíně retencí rozumíme zastavení něčeho při vylučování z těla (retence hnisu, moči); v psychologii si lze podržet určitý vjem (retence vizuálního vjemu); retencí také rozumíme schopnost území zadržet srážkovou vodu (retence vody), stejně tak známe například retenční nádrže, které chrání lokalitu před záplavami.
Pravopis a etymologie
Retence pochází z latinského retentiō, retentiōnis, z retentus a to z retineō (udržovat, zadržovat). Retineō je složeno z předpony re- (zpět, znovu) a teneō (držet, uchovávat).
Slovo bylo přejato do našeho jazyka a počeštěno do podoby retence. A to i vzhledem k latinské výslovnosti, kdy ti, po němž následuje samohláska, se vyslovuje jako [ci] (kromě slov, která jsou přejatá z řečtiny a případů, kdy t předchází sykavka – s, t, z).
Dělení slova:
re-ten-ce
Příbuzná slova:
retenční (přídavné jméno)
Skloňování
Retence patří mezi podstatná jména rodu ženského, která skloňujeme podle vzoru růže.
| Pád | Jednotné číslo | Množné číslo |
| 1. | retence | retence |
| 2. | retence | retencí |
| 3. | retenci | retencím |
| 4. | retenci | retence |
| 5. | retence | retence |
| 6. | retenci | retencích |
| 7. | retencí | retencemi |
Příkladové věty
Když se ti zralý zub neprořeže dásní do ústní dutiny, označujeme to jako retenci zubu.
Ischurie neboli retence moči znamená, že člověk není schopen močit.
Kvalitní porost zlepšuje retenci vody v půdě.