Silueta × silhoueta
Pod pojmem silueta se ukrývá stínový obraz, jenž ukazuje plošný a jednobarevný obrys; vystřižená podobizna z profilu (černá); podoba, kterou vidíme jen v obrysech; střelecká disciplína, kdy se střílí do pohyblivého terče ve tvaru siluety člověka.
Pravopis a etymologie
Český etymologický slovník nám ke slovu silueta podává následující výklad.
Slovo silueta bylo přejato z francouzského silhouette (stínový obraz), v původním významu portrait à la silhouette „rychlý načrtnutý portrét“; ironicky dle vzoru francouzského ministra financí E. de Silhouette. Ten na svůj post nastoupil roku 1759, ale v úřadu pobyl jen krátce, neboť se brzy znelíbil a pár měsíců nato byl z funkce odvolán.
Slovo bylo přejato do českého jazyka a na základě své francouzské výslovnosti počeštěno do podoby SILUETA, což je jediný správný způsob zápisu.
Dělení slova:
si-lue-ta
Příbuzná slova:
siluetka (podstatné jméno; zdrobnělina), siluetový (přídavné jméno), siluetově (příslovce)
Synonyma
Synonyma, kterými můžeme nahradit slovo silueta, jsou: obrys, kontura; stínový obraz.
Skloňování
Silueta patří mezi podstatná jména rodu ženského, která skloňujeme podle vzoru žena.
| Pád | Jednotné číslo | Množné číslo |
| 1. | silueta | siluety |
| 2. | siluety | siluet |
| 3. | siluetě | siluetám |
| 4. | siluetu | siluety |
| 5. | silueto | siluety |
| 6. | siluetě | siluetách |
| 7. | siluetou | siluetami |
Příkladové věty
Měli zatažené rolety, neviděla jsem víc než jejich siluety.
Z dálky byla v mlze vidět jen silueta muže.
Na obzoru se rýsovaly siluety vysokých a ostrých skalisek.