Schisma × schizma × schyzma

Pojem schisma označuje církevní rozkol, například rozštěpení křesťanů na řeckou a římskokatolickou církev nebo období, kdy vládli dva i tři papežové současně.

Pravopis a etymologie

Český etymologický slovník nám ke slovu schisma podává následující výklad.

Slovo schisma pochází ze středolatinského slova schisma z řeckého skhísma (roztržka, trhlina) od skhízō (štípám, roztrhávám).

Slovo bylo přejato ve své původní středolatinské podobě – schisma. Přestože i je vždy „měkké“, máme možnost zapsat slovo ve dvou variantách (viz níže), ale pokud si jednu vybereme, musíme zachovat jednotnost v celém textu, píšeme tedy buď schisma, nebo schizma.

Schisma lze psát dvojím způsobem: schisma i schizma. U některých slov máme umožněno psát s i z v rámci shody se spisovnou výslovností, kdy se ovšem jako slohově neutrální považuje podoba se s (např. diskuse i diskuze, resort i rezort).

V příponě [-izmus] a v ostatních slovech, která končí na [-zmus] či [-zma], lze psát s i z a také zde se jako základní považuje podoba se s (např. schisma i schizma, charisma i charizma, mechanismus i mechanizmus).

Dělení slova:

schi-s-ma

Příbuzná slova:

schismatický/schizmatický (přídavné jméno)

Skloňování

Schisma patří mezi podstatná jména rodu středního, která skloňujeme podle vzoru město a hrad.

Příkladové věty

Rok 1054 byl ve znamení události, kterou označujeme jako Velké schisma.

Papežská schismata netrvala věčně, myslím, že to nejdelší bylo necelých čtyřicet let.