Invektiva × invektyva

Podstatné jméno invektiva označuje verbální útok či napadení.

Je možné používat obě varianty?

Invektiva je slovo přejaté, nenechte se proto zmást ani tím, že T je hláskou tvrdou, obvykle v češtině následovanou ‘Y’, ani vyslovovaným tvrdým ‘Y’.

Slovo invektiva se píše zásadně s ‘I’ měkkým.

Etymologie a význam slova

Termín invektiva přejala čeština z francouzštiny. Francouzské invective pochází z pozdnělatinského invectīvus, které doslova znamená ‘navážející se’.

Invektiva je tedy slovní výpad, urážka či verbální (ať už vyřčený či napsaný) útok. Invektiva či invektivní výrok je tedy slovní útok, který má hanlivý či urážlivý charakter. Připomínáme, že se jedná o čistě slovní útok, bez použití fyzického násilí.

Synonyma slova

Namísto termínu invektiva můžete použít některé z následujících synonym: slovní útok, verbální útok, urážka, verbální napadení, útočný projev atp.

Skloňování podstatného jména

Dělení slova: in-vek-ti-va

Slovo invektiva je podstatné jméno rodu ženského a jeho deklinace probíhá dle vzoru žena:

jednotné číslo množné číslo
1. pád invektiva invektivy
2. pád invektivy invektiv
3. pád invektivě invektivám
4. pád invektivu invektivy
5. pád invektivo invektivy
6. pád invektivě invektivách
7. pád invektivou invektivami

Příklady použití ve větě:

Měli bychom se snažit vyhnout zbytečným invektivám.

Jeho projev byl plná osobních invektiv.

Častovali se velmi bezohlednými invektivami.

Tu nemístnou invektivu jste si mohl odpustit, pane ministře.

David se v invektivách snad vyžívá, jinak si jeho nevhodné chování nedovedu vysvětlit.

Pane, buďte tak laskav a nechte si ty invektivy, ano?!

Autor/ka: Bc. Klára Sladká
Internetová jazyková příručka Ústavu pro jazyk český Akademie věd České republiky Slovník spisovného jazyka českého Akademie věd České republiky Český národní korpus Rejzek, J.: Český etymologický slovník. str. 248,  Leda, 2004.
Pošli tento příspěvek svému blízkému