Obstrukce × obštrukce

Slovo obstrukce i obštrukce jistě každý z nás už alespoň jednou slyšel. Víme však, jaký je jeho správný způsob psaní a co slovo obstrukce vlastně znamená? Nedělejme s tím tedy zbytečné obstrukce a pusťme se do vysvětlování v krátkém a poučném článku níže.

Pravopis a etymologie

Slovo obstrukce pochází z latinského slova obstructiō (zamezení, zastavení, zmaření většinou soudního rozhodnutí), a to je odvozeno od slova obstruere ve významu stavět do cesty, zatarasit.

Pravopisně správný způsob psaní je pouze obstrukce. Obštrukce je jen zlidovělý paskvil tohoto slova.

Přídavné jméno vytvořené ze slova obstrukce je obstrukční.

Význam slova

Slovo obstrukce znamená maření jednání, záměrné překážení, zdržování, v oblasti medicíny pak obstrukce představuje překážku, například k obstrukci dýchacích cest dojde, když vdechneme kousek jídla nebo jakýkoli jiný předmět.

Skloňování

Obstrukce patří mezi podstatná jména rodu ženského a skloňuje se podle vzoru růže.

Pád Číslo jednotné Číslo množné
1. obstrukce obstrukce
2. obstrukce obstrukcí
3. obstrukci obstrukcím
4. obstrukci obstrukce
5. obstrukce obstrukce
6. obstrukci obstrukcích
7. obstrukcí obstrukcemi

Příklady vět

Obstrukce dýchacích cest může vést až ke smrti pacienta.

Urolitiáza je obstrukce močových cest, kdy jsou močové cesty ucpány močovými kameny.

Nedělej zbytečné obstrukce a koukej mi pomoct!

Autor/ka: Bc. Nelly Černohorská
REJZEK, J. Český etymologický slovník. Praha: Leda, 2015. ISBN 978-80-7335-393-3. KRAUS, J. Nový akademický slovník cizích slov A–Ž. Praha: Academia, 2008. ISBN 978-80-200-1415-3. Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost: s Dodatkem Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky. Redaktor Josef FILIPEC. Praha: Academia, 2005. ISBN 978-80-200-1446-7. Pravidla českého pravopisu. Olomouc: Fin Publishing, 1998. ISBN 80-86002-42-x.
Pošli tento příspěvek svému blízkému