Slabiky × slabyki

Je to nejmenší organizační jednotka řeči a vztahuje se k hláskám vysloveným jedním nárazem dechového proudu. Z pohledu etymologie je slovo cizího původu z latiny nebo řečtiny, proto se píše po b měkké i.

Význam

Slabika je cizí slovo pocházející z latiny nebo řečtiny a užívá se především v jazykovědě, fonologii.

Je to nejmenší organizační jednotka řeči a vztahuje se k hláskám vysloveným jedním nárazem dechového proudu. Dělení na slabiky je důležité pro správnou výslovnost, při učení čtení i psaní.

Příbuzná slova

  • Slabičný (jednoslabičný, víceslabičný)
  • Slabikotvorný
  • Slabikový
  • Slabikář

Etymologie

Slovo vzniklo patrně z řečtiny (syllaba – složení) nebo z latinsko-řecké odvozeniny syllabicare, skládat.

Ukotvení v jazykovém systému, tvarosloví (morfologie)

Podstatné jméno, rod ženský, vzor žena (substantivum, femininum).

Pád Jednotné číslo (singulár)

Množné číslo (plurál)

1. pád (nominativ)  slabika slabiky
2 pád (genitiv)  slabiky slabik
3. pád (dativ)  slabice slabikám
4. pád (akuzativ) slabiku slabiky
5. pád (vokativ) slabiko slabiky
6. pád (lokál)  slabice slabikách
7. pád (instrumentál)  slabikou  slabikami

Shrnutí

Slovo slabika je cizího původu z řečtiny nebo latiny a patří do oboru jazykovědy. Slabika je nejmenší organizační jednotka řeči, vztahuje se k hláskám vysloveným jedním nárazem dechového proudu. Jde o termín z jazykovědy, úžeji z fonologie, protože zásadní je souvislost s výslovností.

Slabika má mnoho slovních spojení a slov příbuzných, např. otevřená slabika, slabikář, slabikotvorný, slabikovat. V jazykovém systému klasifikujeme jako podstatné jméno, rod ženský, vzor žena.

Příklady

Slovní spojení

Otevřená slabika

Jednoslabičné slovo

Slabikotvorné R

Školní slabikář

Ve větách

Rozděl slovo na slabiky.

Ve větě byl přízvuk na první slabice.

Slabikář obsahuje učivo nejen o slabikách.

Autor/ka: Mgr. Monika Milarová
Pošli tento příspěvek svému blízkému