Přesto × přes to

Obě tyto varianty jsou pravopisně správně, ovšem každá z nich má odlišný význam. Pojďme se na ně podívat podrobně.

Výraz přes to vyjadřuje předložku, která se pojí se 4. pádem, (přes něco), ve spojením se zájmenem. Přesto je příslovce ve významu bez ohledu na něco, navzdory.

Výrazům, které můžeme psát dohromady i zvlášť, říkáme příslovečné spřežky. Příslovečné spřežky píšeme dohromady, jako jedno slovo. Zda se jedná o spřežku, si můžeme u mnoha výrazů ověřit ve výkladových slovnících (Pravidla českého pravopisu nebo Slovník spisovné češtiny).

Příslovečné spřežky

Spřahováním jsou tvořeny příslovečné spřežky, a to tak, že se předložky spojují:

  1. s podstatnými jmény (zpravidla, obden),
  2. se zpodstatnělými přídavnými jmény (doleva, najisto),
  3. se zájmeny (zasvé, potom),
  4. s číslovkami (natřikrát),
  5. s příslovci (najindy, odnaproti).

Příklady:

Ústav přesto některé systémy soukromé firmy používal.

Česko a další země s nimi tehdy přesto odmítly souhlasit.

Člověk i přes to všechno nesmí ztrácet optimismus.

I přes to ještě jednou mockrát děkujeme za upozornění.

Autor/ka: Bc. Renáta Malá
Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky. Internetová jazyková příručka. [online].Praha: Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, ©2008–2020 [cit. 23. 5. 2020].Dostupné na:
Pošli tento příspěvek svému blízkému