Za sebou × zasebou

Zde se opět dostáváme k problematice chybné záměny za příslovečnou spřežku.

Příslovečná spřežka je spojení předložky s dalším slovním druhem (podstatným jménem, zájmenem, číslovkou, příslovcem) v jedno slovo, které má poté nejčastěji slovnědruhovou platnost právě příslovce, např.: zpravidla, odnaproti, zasvé apod. Též existuje skupina slov, jejíž výrazy mohou vystupovat v jednom případě jako spřežky, v jiném jako dvě samostatná slova.

Námi zmíněný výraz nepatří ani do jedné z těchto skupin a o příslovečnou spřežku se nejedná. Píšeme tedy vždy zvlášť jako dvě samostatná slova, jako spojení předložky a zájmena, tedy vždy za sebou.

Příklady:

Ani nevíš, jak se mi ulevilo, že už mám zkoušku z anatomie za sebou.
Máš za sebou obrovskou včelu, pozor.

Autor/ka: Mgr. Lucie Aubrechtová

Pošli tento příspěvek svému blízkému