Jsou × sou

„Být, či nebýt?“ Tuto slavnou větu pronáší dánský kralevic Hamlet na stránkách knih i ústy mnoha herců na divadelních prknech již dlouhých pět staletí. My se však v tomto příspěvku budeme zabývat pravopisně správnou podobou jednoho z tvarů tohoto pomocného slovesa.

Jediná správná varianta: jsou

Výraz jsou vyjadřuje tvar 3. osoby množného čísla slovesa být. Varianta jsou je spisovnou a jedinou pravopisně správnou možností, jak tento slovesný tvar napsat. K nesprávnému zkracování slovesa na sou, hojně užívaného v mluvené i psané neoficiální komunikaci, dochází nejspíše kvůli současné celospolečenské tendenci veškerou komunikaci zkracovat (= šetřit čas). Druhým zásadním vlivem je právě působení neoficiálních komunikačních situací na ty oficiální (= přetváření výrazů dle potřeb daného mluvčího a jejich uvádění do oficiální komunikace apod.).

Všechny základní tvary slovesa být (vyjma přechodníků apod.) nám připomene následující tabulka:

Osoba	Číslo jednotné	Číslo množné
1.	jsem	jsme
2.	jsi	jste
3.	je	jsou

Výraz sou jako spisovná podoba

Výraz „sou“ není pouhou nespisovnou podobou jednoho z tvarů slovesa být,
 ale reálně označuje typ staré francouzské mince! Napíšete-li tedy větu – Tamhle jsou nějaké sou. – nedojde k žádnému prohřešku proti českým pravopisným pravidlům ?.

Příklady:

Jsou mezi tvými oblíbenými kapelami také Beatles?

Tohle jsou moje sušenky, neber mi je!

Jaké hlavní chody jsou dnes zahrnuty v ceně poledního menu?

Moji prarodiče si myslí, že sociální sítě jsou určeny pouze pro mladší generaci.

O existenci francouzské mince zvané „sou“ jsem až dodnes netušil.