Hyponymum × hiponymum × hyponimum

S tímto výrazem se můžeme setkat ve škole v hodinách českého jazyka, jedná se totiž o termín z oblasti jazykovědy. Jedná se o podstatné jméno, které označuje slovo významově podřazené k jinému slovu nadřazenému (např.: klobása – uzenina, petrklíč – rostlina, přívlastek – větný člen apod.).

Při zdůvodnění pravopisu je nutné zapátrat po původu slova objasnit všechny části. Počáteční „y“ určitě nemůže být zdůvodněno tím, že následuje po tvrdé souhlásce „h“. Zde hovoříme o slově cizího původu, a proto neplatí běžná pravidla, která můžeme uplatnit u slov domácích. První část výrazu je tvořena řeckou předponou hypo-, která vždy signalizuje následující významy: pod-, níže, méně apod. Předpona s tímto významem je patrná například ve slově hypofýza (žláza uložená ve spodní části mozku, podvěsek mozkový), případně ve slově hypotaxe (vztah podřazenosti), hypotenze (snížený krevní tlak apod.). I v našem případě nese předpona hypo- tento význam, hyponymum jako slovo podřazené.

Významovým opakem je předpona hyper-, která zastupuje význam nad-, více- apod., proto se pro slovo nadřazené používá termín hyperonymum. Druhá část výrazu obsahuje řecký pojem „onoma“ nesoucí význam „slovo, jméno“. Zde si podobu s „y“ musíme zapamatovat. Pomoci nám mohou i další slova, která mají nějakou souvislost se jmény z oblasti jazykovědy, např.: synonymum, antonymum, homonymum apod. Napíšeme tedy vždy a pouze variantu hyponymum.

Pozor na 2. pád jednotného čísla – hyponyma, dochází zde k vypuštění koncového -um (zakončení -um zůstává pouze u 1. 4. a 5. pádu).

Příklady:

Napiš vhodné hyponymum ke spojení „kuchyňské potřeby“.
V testu se objevilo cvičení na hyponyma, tedy slova podřazená.

Pošli tento příspěvek svému blízkému